V České republice od prvního ledna odstartoval nový pilotní program zaměřený na screening výdutě břišní aorty. Jeho cílem je nejen časný záchyt tohoto závažného onemocnění a záchrana životů, ale také sběr klíčových dat, která zpřesní zdravotnické statistiky. O řadě případů v České republice totiž zatím není dostatek informací. Nový screeningový program je určen mužům ve věku od 65 do 67 let a zapojit se do něj je možné přes ošetřujícího praktického lékaře.
Význam screeningu pro časný záchyt výdutě břišní aorty
„Screeningové programy jsou klíčovým nástrojem, jak můžeme včas zachytit vážná onemocnění a zachraňovat lidské životy. Pilotní program časného záchytu výdutě břišní aorty je dalším důležitým krokem v prevenci onemocnění, které mnohdy zůstává neodhalené až do kritického momentu,“ uvedl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek. „Věřím, že díky této iniciativě nejen zvýšíme povědomí o tomto riziku, ale především pomůžeme stovkám mužů ročně předejít závažným komplikacím či smrti,“ dodal.
Podle statistik výduť břišní aorty může postihovat až dvě procenta mužů starších 65 let. V Česku by tak mohlo jít o tisíce pacientů, jejichž životy lze díky screeningu zachránit. Modely ukazují, že zaběhnutý preventivní program může předejít až 100 úmrtím na toto onemocnění každý rok.
Screeningový program vychází z mezinárodních doporučení Evropské společnosti pro cévní chirurgii a v současnosti probíhá například ve Spojeném království či Švédsku. „Vstupní branou do programu jsou praktičtí lékaři, kteří pacienty referují k radiologům či angiologickým (cévním) specialistům. V případě, že je u pacienta nalezena výduť, zapojují se také cévní chirurgové a intervenční radiologové,“ vysvětlil Martin Köcher, předseda České společnosti intervenční radiologie ČLS JEP a předseda Komise screeningového programu.
V roce 2021 podstoupilo preventivní nebo akutní zákrok na břišní aortě téměř 600 pacientů. Díky screeningu se očekává snížení počtu akutních případů, což nejen zvyšuje šanci na úspěšnou léčbu, ale také šetří zdravotnické zdroje.
Skryté riziko
Výduť břišní aorty (aneuryzma abdominální aorty) vzniká oslabením stěny největší tepny v těle. Postupné rozšiřování (vydouvání) oslabeného místa může vést až k prasknutí, což způsobuje masivní vnitřní krvácení. V této fázi jsou příznaky jako prudká bolest a kolaps už často fatální.
„Ultrazvukové vyšetření, které je rychlé, bezbolestné a trvá méně než 15 minut, dokáže nemoc odhalit včas. Díky tomu můžeme předejít závažným komplikacím a zjistit, zda pacient nemá tuto ‘tikající bombu’ v břiše,“ uvedla Debora Karetová, předsedkyně České angiologické společnosti ČLS JEP.
Kdo je nejvíce ohrožen?
Výduť břišní aorty postihuje především lidí starší 60 let, přičemž muži jsou ohroženi čtyřikrát častěji než ženy. Kouření, vysoký krevní tlak, ateroskleróza a výskyt onemocnění v rodině riziko ještě zvyšují.
Pilotní program se proto zaměřuje na muže ve věku 65 až 67 let, kteří tvoří nejrizikovější skupinu pacientů. Ročně by screeningový program mohly využít desítky tisíc mužů.
„K dnešnímu dni máme akreditováno 183 pracovišť napříč všemi kraji ČR a toto číslo průběžně roste. Díky tomu bude toto vyšetření pro všechny muže, na které je tento program cílen, velmi dobře dostupné,“ uvedl Miloslav Roček, předseda České radiologické společnosti ČLS JEP.
Jak screening probíhá?
„Screening začíná u praktického lékaře, který pacienta odešle na ultrazvukové vyšetření do akreditovaného radiologického nebo angiologického (cévního) pracoviště. Na základě výsledku ultrazvukového vyšetření praktický lékař rozhodne o dalším postupu. V případě nálezu rizika odešle pacienta do kardiovaskulárního centra. Zde se rozhoduje, zda bude pacient nadále sledován, nebo léčen léky či operačně,“ uvedl Petr Šubrt ze Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP.
Menší výdutě lze často řešit konzervativně, tedy pouhým sledováním a ovlivněním působení rizikových faktorů jako je špatná životospráva či kouření, ale také například podáváním léků. Pokud se však výduť zvětšuje, přichází na řadu intervenční léčba. „V Česku je standardem jak klasická operace, tak i endovaskulární terapie, která spočívá v méně invazivním přístupu přes tříselnou tepnu. Obě metody se doplňují a pracoviště by měla nabízet léčbu šitou na míru pacientovi,“ uvádí Jiří Moláček, předseda České chirurgické společnosti ČLS JEP.
Pilotní program jako příslib budoucnosti
Pilotní fáze programu potrvá 5 let. V tomto období se zhodnotí jeho přínosy a efektivita. Na přípravě tohoto programu se kromě Ministerstva zdravotnictví ČR, Národního screeningového centra a zdravotních pojišťoven podílela řada odborných společností. „Věříme, že screening zachrání mnoho životů a výrazně sníží závažné zdravotní dopady tohoto onemocnění,“ dodává Karel Hejduk, vedoucí Národního screeningového centra.
Více informací o programu ZDE.
Fakultní nemocnice u sv. Anny zvítězila v soutěži o nejlepší EPC projekt
Asociace poskytovatelů energetických služeb (APES) vyhlásila nejlepší připravované EPC projekty roku 2024. Ve čtrnáctém ročníku se na prvním místě umístila Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, která je doposud největší investicí do tohoto typu projektu v historii České republiky. Díky modernizaci dosáhne ročních úspor více než 50 milionů korun. Třetí místo pak obsadila další jihomoravská instituce – město Hodonín, které ušetří 11 milionů korun ročně.
Cenu spolu s ředitelem Asociace poskytovatelů energetických služeb Radimem Kohoutkem předával i ministr Lukáš Vlček. „Úspory energií snižují výdaje domácností a firem, posilují naši energetickou bezpečnost a zlepšují vnitřní prostředí budov. Právě pro budovy plné technologií je metoda EPC, která garantuje správné nastavení systému a budoucích úspor, ideálním řešením. Oceněným gratuluji a děkuji za jejich snahu zlepšovat kvalitu budov v Česku, měl jsem dnes příležitost vidět skvělé projekty,“ říká ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček a dodává: „My už v této oblasti nyní například připravujeme komplexní strategii renovací budov, která detailně zmapuje data o budovách a potenciál úspor fondů budov. Vládě ji předložíme do konce tohoto roku.“
Odborná porota posuzovala u každého z projektů několik faktorů. Od objemu investic přes cenu úspor až k celkovému konceptu. Všechny projekty jsou něčím specifické a každý z nich skvěle ukazuje, jak správně modernizovat budovy a snižovat jejich energetickou náročnost.
„Jihomoravský kraj je vedle Pardubického a Středočeského dalším z územně správních celků, v němž se využívá metoda EPC opakovaně. Z Fakultní nemocnice u sv. Anny a z města Hodonín si mohou brát inspiraci další nemocnice a města, která EPC ještě nezkusila,” říká Radim Kohoutek, výkonný ředitel Asociace poskytovatelů energetických služeb.
Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně zaujala porotu svým komplexním projektem modernizace energetického hospodářství, který zahrnuje 19 objektů. Díky investici ve výši 963 milionů korun nemocnice dosáhne předpokládaných ročních úspor 50,7 milionu korun. Díky realizaci EPC projektu dojde k minimální roční úspoře 11 561 MWh tepelné energie a 1 518 MWh elektrické energie.
„Snížit spotřebu energie byl pro nás zásadní úkol. Nemocnice jsou energeticky velmi náročné a každá šance na modernizaci a úspory pro nás může být ekonomicky důležitá. V našem případě to znamenalo stavební i technologická opatření. Zateplili jsme skoro 15 000 m² fasád a vyměnili téměř 600 oken. Instalovali jsme fotovoltaické elektrárny a nové účinné parní zdroje. To je jen malý výčet toho, co projekt obsahuje, je to opravdu komplexní řešení, které nám pomohlo vyřešit řadu výzev,“ říká Vlastimil Vajdák, ředitel Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně.
Za druhý nejlepší projekt se zaručenou úsporou za rok 2024 bylo porotou oceněno Statutární město Liberec, které bude projektem EPC modernizovat 36 městských budov. Investice do projektu dosáhne 590 milionů korun a očekávané roční úspory činí 12,5 milionu korun.
Udělování cen bylo součástí konference Energetický management pro města a obce, která se koná již řadu let v Praze.
EPC (Energy Performance Contracting) je celosvětově zavedené označení pro Energetické služby se zárukou úspor. Jednou z jejich výhod je, že stát, kraje, obce či firmy mohou realizovat energeticky úsporná opatření s nulovými počátečními investicemi a splácet je až z budoucích garantovaných úspor. Projekt ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně realizuje sdružení firem Amper Savings a ENETIQA.
FNUSA zakazuje návštěvy
Vzhledem k současné situaci s počínající chřipkovou epidemií Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně přistupuje k zákazu návštěv na lůžkových odděleních. Opatření přijaté za účelem ochrany pacientů platí od úterý 21. ledna 2025 až do odvolání.
Výjimky je možné udělit v terminálních stavech po předchozí domluvě se zdravotnickým personálem. U lůžka můžou být v těchto případech dvě osoby po dobu 30 minut. Prosíme návštěvníky, aby dbali také zvýšeného hygienického režimu a respektovali pokyny zdravotníků. Samozřejmostí je v tomto případě respirátor třídy FFP2.
FNUSA je součástí nového screeningového programu pro časný záchyt výdutě břišní aorty
V České republice od prvního ledna odstartoval nový pilotní program zaměřený na screening výdutě břišní aorty. Jeho cílem je nejen časný záchyt tohoto závažného onemocnění a záchrana životů, ale také sběr klíčových dat, která zpřesní zdravotnické statistiky. O řadě případů v České republice totiž zatím není dostatek informací. Nový screeningový program je určen mužům ve věku od 65 do 67 let a zapojit se do něj je možné přes ošetřujícího praktického lékaře.
Význam screeningu pro časný záchyt výdutě břišní aorty
„Screeningové programy jsou klíčovým nástrojem, jak můžeme včas zachytit vážná onemocnění a zachraňovat lidské životy. Pilotní program časného záchytu výdutě břišní aorty je dalším důležitým krokem v prevenci onemocnění, které mnohdy zůstává neodhalené až do kritického momentu,“ uvedl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek. „Věřím, že díky této iniciativě nejen zvýšíme povědomí o tomto riziku, ale především pomůžeme stovkám mužů ročně předejít závažným komplikacím či smrti,“ dodal.
Podle statistik výduť břišní aorty může postihovat až dvě procenta mužů starších 65 let. V Česku by tak mohlo jít o tisíce pacientů, jejichž životy lze díky screeningu zachránit. Modely ukazují, že zaběhnutý preventivní program může předejít až 100 úmrtím na toto onemocnění každý rok.
Screeningový program vychází z mezinárodních doporučení Evropské společnosti pro cévní chirurgii a v současnosti probíhá například ve Spojeném království či Švédsku. „Vstupní branou do programu jsou praktičtí lékaři, kteří pacienty referují k radiologům či angiologickým (cévním) specialistům. V případě, že je u pacienta nalezena výduť, zapojují se také cévní chirurgové a intervenční radiologové,“ vysvětlil Martin Köcher, předseda České společnosti intervenční radiologie ČLS JEP a předseda Komise screeningového programu.
V roce 2021 podstoupilo preventivní nebo akutní zákrok na břišní aortě téměř 600 pacientů. Díky screeningu se očekává snížení počtu akutních případů, což nejen zvyšuje šanci na úspěšnou léčbu, ale také šetří zdravotnické zdroje.
Skryté riziko
Výduť břišní aorty (aneuryzma abdominální aorty) vzniká oslabením stěny největší tepny v těle. Postupné rozšiřování (vydouvání) oslabeného místa může vést až k prasknutí, což způsobuje masivní vnitřní krvácení. V této fázi jsou příznaky jako prudká bolest a kolaps už často fatální.
„Ultrazvukové vyšetření, které je rychlé, bezbolestné a trvá méně než 15 minut, dokáže nemoc odhalit včas. Díky tomu můžeme předejít závažným komplikacím a zjistit, zda pacient nemá tuto ‘tikající bombu’ v břiše,“ uvedla Debora Karetová, předsedkyně České angiologické společnosti ČLS JEP.
Kdo je nejvíce ohrožen?
Výduť břišní aorty postihuje především lidí starší 60 let, přičemž muži jsou ohroženi čtyřikrát častěji než ženy. Kouření, vysoký krevní tlak, ateroskleróza a výskyt onemocnění v rodině riziko ještě zvyšují.
Pilotní program se proto zaměřuje na muže ve věku 65 až 67 let, kteří tvoří nejrizikovější skupinu pacientů. Ročně by screeningový program mohly využít desítky tisíc mužů.
„K dnešnímu dni máme akreditováno 183 pracovišť napříč všemi kraji ČR a toto číslo průběžně roste. Díky tomu bude toto vyšetření pro všechny muže, na které je tento program cílen, velmi dobře dostupné,“ uvedl Miloslav Roček, předseda České radiologické společnosti ČLS JEP.
Jak screening probíhá?
„Screening začíná u praktického lékaře, který pacienta odešle na ultrazvukové vyšetření do akreditovaného radiologického nebo angiologického (cévního) pracoviště. Na základě výsledku ultrazvukového vyšetření praktický lékař rozhodne o dalším postupu. V případě nálezu rizika odešle pacienta do kardiovaskulárního centra. Zde se rozhoduje, zda bude pacient nadále sledován, nebo léčen léky či operačně,“ uvedl Petr Šubrt ze Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP.
Menší výdutě lze často řešit konzervativně, tedy pouhým sledováním a ovlivněním působení rizikových faktorů jako je špatná životospráva či kouření, ale také například podáváním léků. Pokud se však výduť zvětšuje, přichází na řadu intervenční léčba. „V Česku je standardem jak klasická operace, tak i endovaskulární terapie, která spočívá v méně invazivním přístupu přes tříselnou tepnu. Obě metody se doplňují a pracoviště by měla nabízet léčbu šitou na míru pacientovi,“ uvádí Jiří Moláček, předseda České chirurgické společnosti ČLS JEP.
Pilotní program jako příslib budoucnosti
Pilotní fáze programu potrvá 5 let. V tomto období se zhodnotí jeho přínosy a efektivita. Na přípravě tohoto programu se kromě Ministerstva zdravotnictví ČR, Národního screeningového centra a zdravotních pojišťoven podílela řada odborných společností. „Věříme, že screening zachrání mnoho životů a výrazně sníží závažné zdravotní dopady tohoto onemocnění,“ dodává Karel Hejduk, vedoucí Národního screeningového centra.
Více informací o programu ZDE.
ORL a oční pohotovostní službu FNUSA letos poskytuje v druhé polovině měsíce
Pohotovostní službu pro Brňany tradičně zajišťuje Úrazová nemocnice v Brně, která však poskytuje ošetření pouze v oblastech praktického lékařství a stomatologie. Náhle vzniklé akutní oční nebo ORL potíže řeší lékaři ve fakultních nemocnicích. Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně v roce 2025 službu pokrývá od 16. do 31. dne v měsíci, první jeho část má na starosti Fakultní nemocnice Brno.
Obě pohotovostní služby provozované Fakultní nemocnicí u sv. Anny v Brně, tedy oční i ORL, jsou určeny pouze pacientům starším osmnácti let. Děti jsou v případě akutní potřeby ošetřeny v Dětské nemocnici.
Účelem pohotovosti je zajistit lékařskou péči mimo běžnou ordinační dobu, tedy o víkendech, svátcích a ve všední dny v odpoledních a nočních hodinách. V případě Oddělení nemocí očních a optometrie to znamená od 15 do 7 hodin a v případě Kliniky ORL v čase 15:30–7:00.
„Vyšetření a ošetření v rámci pohotovostní služby je na Oddělení nemocí očních a optometrie určeno pro případy akutních očních potíží, vzniklých náhle a trvajících maximálně 24–48 hodin od nástupu prvních příznaků. Jedná se zejména o poúrazové stavy, zánětlivé projevy provázené červeným okem, náhlý vznik bolesti oka nebo akutní pokles či ztrátu zrakové ostrosti,“ upozorňuje primářka oddělení MUDr. Hana Došková, Ph.D., a doplňuje, že v případě potíží trvajících delší dobu by měli pacienti navštívit nejprve ambulanci svého spádového očního lékaře ve standardní ordinační době.
Neodkladnost řešení zdravotních potíží je předpokladem také pro využití pohotovostní služby Kliniky otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku. „Lékaři jsou v rámci pohotovosti k dispozici pro pacienty s akutními problémy a onemocněními v ORL oblasti, kteří jsou k vyšetření a léčbě indikováni a přivezeni RZP, jiným zdravotnickým zařízením nedisponujícím naší odborností, nebo jsou odesláni se žádankou na ORL na základě vyšetření na všeobecné pohotovosti, v rámci regionu nejčastěji v Úrazové nemocnici,“ doplňuje primářka ORL kliniky MUDr. Pavla Urbánková, Ph.D.
1.– 15. dne v měsíci odborné pohotovostní služby v oblasti ORL a oftalmologie zajišťují ORL oddělení a Oční klinika Fakultní nemocnice Brno.
Novoroční akce pro dárce krve a plazmy 🗓
Dárci krve a krevní plazmy mohou ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně využít motivační akce, která láká na bezplatný vstup do brněnského fitcentra GymNation. Poukaz na návštěvu posilovny získají všichni dárci, kteří do odběrového centra Transfuzního oddělení přijdou mezi 13. a 17. lednem 2025.
Těšíme se na vaši návštěvu!
Heliport Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně je po rekonstrukci znovu v provozu
Na střeše pavilonu O1 Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně opět přistávají vrtulníky zdravotnické záchranné služby. Heliport nemocnice zprovoznila po půlroční odstávce, za kterou stála plánovaná rekonstrukce. Důvodem rozsáhlých úprav bylo především vybudování osvětlení, díky kterému mohou helikoptéry nově přistávat i v noci.
V rámci rekonstrukce zahájené koncem srpna stavebníci nainstalovali nejen nové osvětlení přistávací plochy, ale také záchytný systém a únikové schodiště, které umožní v případě nutnosti evakuaci. Pod samotný povrch heliportu pak zabudovali vytápění pro snadnější údržbu během zimních měsíců. „Vytápění heliportu jde ruku v ruce s tím, že přecházíme do nepřetržitého režimu, tedy chceme záchranným zdravotním složkám umožnit přistávat v kteroukoliv denní dobu a za jakéhokoliv počasí,“ komentuje provozní náměstek Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Ing. Tomáš Hladík s tím, že doposud sníh odklízeli pracovníci nemocnice manuálně. Automatické vyhřívání tak zajistí operativnější dostupnost heliportu.
Modernizace přistávací plochy pro vrtulníky nemocnici stála šestnáct milionů korun a je součástí velkého projektu nového urgentního příjmu, který bude centrálně přijímat akutní pacienty mířící do FNUSA, a to právě i ty nejzávažnější případy transportované letecky. „Investice do heliportu pomůže nejen s efektivitou práce záchranných složek Jihomoravského kraje, ale především může zachraňovat životy kriticky ohrožených pacientů. Zároveň jde o klíčovou součást právě budovaného urgentu, který zjednoduší a zpřehlední celou infrastrukturu naší fakultní nemocnice. Hotovo by mělo být na jaře,“ nastínil další plány ředitel Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Ing. Vlastimil Vajdák.
Po dobu rekonstrukce vrtulníky přistávaly na Mendlově náměstí, odkud byli pacienti do nemocnice převáženi sanitkami. Zmodernizovaný heliport je znovu v provozu od 7. ledna 2025, na první vrtulník teprve čeká. Do areálu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně dosednou záchranné helikoptéry průměrně 15–20krát v měsíci.
Při renovaci bylo vybudováno také nové únikové schodiště a záchytné sítě.
Elektricky vyhřívaná přistávací plocha umožní dosed helikoptér i v zimě v kteroukoliv hodinu.
Forbes ocenil nejlepší lékaře v Česku. FNUSA mezi nimi má své zástupce
prof. MUDr. Jan Martínek, Ph.D.
Co na zařazení do seznamu nejuznávanějších expertů medicíny říkáte, potěšilo vás?
Samozřejmě, že mě zařazení do žebříčku potěšilo, nicméně jej nikterak nepřeceňuji. Výběr je z velké části subjektivní, neboť objektivní kritéria toho, kdo je dobrý či špatný lékař, nejsou, na rozdíl např. od sportu nebo při sestavování žebříčků milionářů. Jistě je mnoho lékařů, kteří jsou nadprůměrní, mimořádně kvalitní a v žebříčku se neobjevili. Na druhou stranu to, co dělám, má určitá specifika, některé procedury v zásadě dělám jako jeden z mála nebo dokonce jediný v naší zemi, takže zařazení do žebříčku nepokládám za nezasloužené. Vloni jsme například provedli endoskopickou myotomii u dosud nejmladšího pacienta v Česku – u 3,5leté slečny – neboť trpěla poruchou polykání. Výkon byl úspěšný. Jsem velmi rád, že program miniinvazivních operací jsme zahájili po mém příchodu i v naší fakultní nemocnici. A medicína, to není one man show, ale týmový práce, takže se na zahájení programu zde v Brně podílí velké množství kolegyň a kolegů, sester a dalších pracovníků. Za to bych rád všem poděkoval.
Jaká byla vaše cesta k medicíně, potažmo oboru? Byla gastroenterologie vaše jasná volba už při studiu LF, nebo jste se k ní dostal až později?
Od dětství jsem chtěl být lékařem, miloval jsem prostředí nemocnice, kam mě bral můj otec – kardiolog. Rád jsem sledoval seriály nebo filmy se zdravotnickou tématikou. Druhou volbou pak bylo herectví, na DAMU jsem ale nakonec studovat nešel. Ke gastroenterologii jsem se dostal tak trochu náhodou díky setkání s mým učitelem a později šéfem, dnes poslancem, profesorem Špičákem. Předtím jsem se jako student věnoval kardiologii, včetně experimentální, pracoval jsem na koronární jednotce a dovolím si tvrdit, že tento obor sleduji velmi podrobně a mám jej také rád. Ale gastroenterologie v soubě snoubí pestrost – mnoho orgánů, mnoho nemocí – a dále manuální dovednost – kdy endoskopicky se dnes již vlastně operuje. A tato kombinace s klinickou medicínou mě naplňuje.
prof. MUDr. Petr Němec, Ph.D.
Co na zařazení do seznamu nejuznávanějších expertů medicíny říkáte, potěšilo vás?
Samozřejmě nezastírám, že mě zařazení do takto elitní společnosti lékařů potěšilo. Vnímám ho jako ocenění nejen mojí práce, ale celého kolektivu lékařů a sester revmatologické ambulance II. interní kliniky. A proto i jim patří můj velký dík.
Jaká byla vaše cesta k medicíně, potažmo oboru?
Známý britský autor sci-fi Arthur C. Clarke kdysi prohlásil: „Jestli najdeš v životě cestu bez překážek, určitě nikam nevede.“ Moje cesta k revmatologii rozhodně nebyla přímočará. V průběhu studia na lékařské fakultě jsem o revmatologii, jako o své budoucí specializaci, rozhodně neuvažoval. Svou roli mohl sehrát i fakt, že v rámci pregraduálního studia je tomuto oboru věnován relativně malý prostor. Jednoho dne jsem se ale musel rozhodnout, a jak se ukazuje, svého rozhodnutí jsem nikdy nemusel litovat. Revmatologie je moderní, dynamický obor vnitřního lékařství, který v posledních letech zažívá přímo revoluci. Včasná a precizní diagnostika a moderní léčebné postupy vrací našim pacientům s revmatickým onemocněním naději na plnohodnotný kvalitní život. A to mě naplňuje.
prof. MUDr. Jakub Hort, Ph.D.
Mezi nejlepších 50 lékařů Česka pro rok 2025 byl časopisem Forbes zařazen také prof. Jakub Hort, neurolog, který působí mimo jiné i ve výzkumné skupině Dementia na Mezinárodním centru klinického výzkumu FNUSA a LF MU.
Koncert v kapli sv. Anny: Epiphania: Zjevení Páně v renesanční polyfonii (Josquin, Stoltzer, Manchicourt, Isaac) 🗓
Vlámská polyfonie opět v Brně, tentokrát s motivem tří mudrců a Zjevení Páně. V kombinaci s gregoriánským chorálem zazní moteta pro čtyři až šest hlasů v podání komorního sboru a tří renesančních trombónů. Úběžníkem programu je závěrečné moteto Josquina Desprez Praeter rerum seriem (Za hranicemi pochopitelného / Boha a člověka / porodila panna matka), na němž je vystavěn i úvodní Magnificat (Chvalozpěv Panny Marie) od Orlanda di Lassa. Zazní také vánoční moteta Pierra Manchicourta, Heinricha Isaaca a Thomase Stoltzera.
Koncert se uskuteční 6. ledna 2025 od 19 hodin v kapli sv. Anny ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně. Vstupné na akci konanou za finanční podpory Ministerstva kultury ČR a statutárního města Brna je dobrovolné.
Interpreti
Komorní sbor Versus (z latinského versus, tj. směrem k, do, obrat, otáčení, brázda, řádka, řada, verš) vznikl již v roce 2003, původně jako sbor studentů Filozofické fakulty. Od roku 2009 působí pod současným názvem pod záštitou Ústavu hudební vědy a jako součást brněnského sdružení hudebníků Ensemble Opera Diversa. Soubor se věnuje výhradně duchovní hudbě, zaměřuje se na renesanční polyfonii (sbormistr Vladimír Maňas) a duchovní hudbu 20. a 21. století (sbormistr Patrik Buchta).
Ensemble Versus,
komorní sbor pro duchovní hudbu
discantus:
Blanka Křížová, Dominika Nováková, Petra Švandová, Barbora Trojčáková
altus:
Nikola Böhmová, Magdalena Dostálová, Ludmila Loucká, Markéta Pleská, Lenka Zlámalová
tenor:
Vladimír Maňas, Filip Novotný, Libor Pavlíček, Dominik Trnka
bassus:
Pavel Blažek, Ondřej Bouda, Patrik Buchta, Jiří Horák, Adrian Hundhausen, Jakub Lédl, Lukáš Rýdlo, Daniel Śniežek
Veškeré další informace naleznete na ensembleversus.cz a na facebookové události.
Transfuzní oddělení zaevidovalo rekordní počet dárců krve i plazmy
Odběrové centrum Transfuzního oddělení Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně má za sebou díky svým dárcům nejúspěšnější rok. Poslední letošní odběrový den, který připadl na 30. prosince, personál zaevidoval dárkyni s doposud nevyšším pořadovým číslem – 11 826. Oproti loňskému roku to znamená přibližně tisíc návštěv navíc.
Rekordní počet transfuzní oddělení zaevidovalo také v případě dárců plazmy, kterou začalo odebírat teprve v dubnu 2022. Plazmaferézu, tedy proces, při kterém je dárci odebrána pouze krevní plazma a ostatní krevní složky vráceny zpět do žíly, v uplynulém roce dárci absolvovali více než 700krát. Ve srovnání s rokem 2023 takové číslo představuje nárůst o 75 procent.
„Máme velkou radost, že se nám i letos podařilo zase o kousek přiblížit k soběstačnosti v zajištění krevních konzerv pro pacienty naší nemocnice,“ komentuje primářka Transfuzního oddělení Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně MUDr. Jarmila Brůnová Celerová. „Je to zásluha našich dárců, kterým patří obrovské poděkování. Budeme se i v následujícím roce snažit, aby se k nám rádi vraceli.“
Odběrové centrum Transfuzního oddělení letos v říjnu oslavilo pět let svého fungování. Jde tak o relativně mladé pracoviště, které si svou dárcovskou základnu stále buduje. Celorepublikově ale bohužel panuje opačný trend, kdy počet dobrovolných dárců krve dlouhodobě klesá. Podle Společnosti pro transfuzní lékařství ČLS JEP by jich v Česku mělo být alespoň 300 tisíc, což znamená, že aktuálně chybí přibližně 80 tisíc dárců.
Krev může darovat většina dospělých ve věku 18–65 let, kteří mají hmotnost alespoň 50 kg a nemají závažné zdravotní problémy. Konkrétní podmínky i dočasná omezení naleznou zájemci o darování krve na webu Transfuzního oddělení FNUSA.
Rekonstrukce Kliniky tělovýchovného lékařství a rehabilitace je již za polovinou
Modernizace prostor a vybavení Kliniky tělovýchovného lékařství a rehabilitace FNUSA a LF MU (KTLR) vstupuje do finální fáze. Projekt, jehož realizace začala v únoru 2023 a potrvá do prosince 2025, disponuje rozpočtem 59 709 376 Kč. Dotace z toho činí 49 500 000 Kč.
Hlavním cílem projektu je rekonstrukce lůžkového oddělení 23 KTLR a nákup moderního zdravotnického vybavení. „Poskytujeme vysoce specializovanou péči v oboru rehabilitační a fyzikální medicína a oboru tělovýchovné lékařství. Rekonstrukcí oddělení a pořízením nových technologií zkvalitníme péči o naše pacienty, vytvoříme adekvátní podmínky pro poskytování této péče, včetně zlepšení podmínek pro personál kliniky,“ uvedl přednosta KTLR doc. MUDr. Michal Pohanka, Ph.D.
Ke zvýšení kvality a dostupnosti rehabilitační péče dojde také u pacientů po kritických stavech, zejména v návaznosti na péči poskytovanou v centrech vysoce specializované péče. Díky rozvoji infrastruktury a pořízení špičkových zdravotnických prostředků se očekává nárůst kapacity následné rehabilitační péče, což povede k navýšení počtu ošetřených pacientů minimálně o 10 procent.
Projekt „Zlepšení rehabilitační péče pro pacienty po kritických stavech ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně“, reg. č. CZ.31.7.0/0.0/0.0/23_064/0008295, je financován Evropskou unií z Nástroje pro oživení a odolnost prostřednictvím Národního plánu obnovy ČR.