Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně zahájila zkušební provoz vlastní experimentální pěstírny konopí. Stala se tak prvním zdravotnickým zařízením v České republice, které bude léčebné konopí pěstovat. Zatím pro účely výzkumu.

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně je vůdčím českým pracovištěm v rozvoji a používání léčby pomocí léčebného konopí. „Na našem pracovišti ho používáme pro léčbu bolesti. Má i indikace pro léčbu mnoha potíží v dalších medicínských oborech. Obecně přináší léčba konopím celou řadu nezodpovězených otázek, přesto splňuje požadavky na vysokou bezpečnostní šíři. Pro další rozvoj léčby a pochopení účinků chceme na klinickou praxi navázat i výzkumem,“ upřesnil MUDr. Radovan Hřib, vedoucí lékař Centra pro léčbu bolesti Anesteziologicko resuscitační kliniky FNUSA a LF MU a dodal: „Pěstírna nám umožní bez dalších obrovských nákladů mít vlastní, a to přesně definovaný materiál k lékárenskému, preklinickému, případně dalšímu klinickému výzkumu. Což zahrnuje třeba i nové léčebné formy jako je extrakce na míru pacientovi, vývoj dalších medicínských odrůd léčebného konopí, moderní formy léčiv například s nanočásticemi a podobně.“

„S používáním léčebného konopí začala naše nemocnice jako vůbec první státní zdravotnické zařízení v České republice. Historicky poprvé se tady také zavedlo jeho používání v kapslích, které vyrábí naše lékárna. Pěstírna a výzkum je tedy logicky dalším, navazujícím krokem,“ uvedl ředitel Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Ing. Vlastimil Vajdák. „Doufáme, že v dohledné době změnou legislativy v České republice budeme schopni vypěstované produkty použít nejen k vědě a výzkumu, ale i jako léčiva. Snaha o propojení vědecké, lékařské a obchodní strategie FNUSA a FNUSA-ICRC je jedním z našich strategických cílů a cesta, kterou chceme jít,“ doplnil Pavel Iványi MBA, LLM, ředitel Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC).

Spojení klinické části a výzkumu je právě ve FN u sv. Anny v Brně ideální díky jejímu Mezinárodnímu centru klinického výzkumu. „Napojení vlastní výzkumné pěstírny na týmy našeho výzkumného centra přináší nespočetné možnosti výzkumu doslova pod jednou střechou. Tohle spojení a garance standardizovaného materiálu pro vlastní výzkum, navíc s možností uplatnit výsledky v praxi, tedy u pacienta, je dokonce světově unikátní,“ zdůraznil MVDr. Václav Trojan, Ph.D., vedoucí Klinicko-farmakologické jednotky Mezinárodního centra klinického výzkumu FNUSA.

Nemocnice již má speciální povolení k zacházení s rostlinami o vysokém obsahu THC. Pěstírna je nyní ve zkušebním provozu. „Vypěstované konopí musí být ve farmaceutické kvalitě. V žádném případě nesmí dojít například k zavlečení infekce zvenčí. Pracovníci musí dodržovat přísná hygienická opatření, možnost přenosu patogenů z oblečení nebo rukou je velkým rizikem. Do pěstebních prostor má mimo jiné i proto přístup jen velmi omezený počet lidí,“ vysvětlil Václav Trojan a dodal, že samozřejmostí je nepoužívání pesticidů ani jiných látek pro podporu růstu či výnosu rostlin. „Zvolili jsme systém pěstování na čedičové vatě s řízením kapénkové závlahy. Je tam i přesný monitoring a řízení všech externích faktorů – světla, tepla nebo vlhkosti. Zařízení pěstírny budeme moci plně ovládat a monitorovat online i na dálku.“

Samotné fungování pěstírny je jednou z částí výzkumu konopí. Vědci budou zkoumat vlivy externích podmínek na růst rostlin či samotnou produkci obsahových látek v květenství. „Získaný extrakt je vlastně směsicí účinných látek z konopí. Některé z nich jako THC mají detailně popsány účinky. Ale co ty další? Vědci se intenzivně snaží látky izolovat a samostatně zkoumat. Velký zájem je například o CBD kanabidiol pro jeho regenerační vlastnosti po námaze. V lékárenských prostorách naší klinicko-farmakologické jednotky bude také probíhat výzkum preklinické části, tedy možnosti zpracování květu na další formy aplikace. Existuje celá řada metod extrakce obsahových látek – mechanická, organickými rozpouštědly nebo díky oxidu uhličitému. Získaný extrakt je základem třeba pro přípravu krémů nebo čípků. Možností je spousta, náš výzkum díky pěstírně bude moci vše důkladně mapovat,“ shrnul vědec Václav Trojan.

Látky, extrahované z konopí, nebo jejich směsi, budou vědci z Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny testovat nejprve na buněčných kulturách. „Cesta ke klinické studii je u látek, které by se měly stát léčivem, velmi dlouhá. U doplňků stravy, mezi které patří například CBD kanabidiol, je to jednodušší. Proto již letos na podzim proběhne klinická studie s látkami CBD a formy CBD nano. Jde o sledování jednoho parametru u 30 dobrovolníků. Celý proces od přípravy na studii až po ukončení trvá rok,“ doplnil Václav Trojan a MUDr. Radovan Hřib ještě dodal: „Tím hlavním cílem celého výzkumu je rozvoj konopné léčby. Má totiž mnoho neprobádaných oblastí a zatím také hodně slabě vědecky podložených nadějných výsledků. Nejpropracovanější je léčba bolesti, jako velmi nadějné se ale jeví také použití v neurologii nebo dermatologii. Otázka výzkumu není rozhodně otázkou na jednu „letní sezónu“ ale jde o komplexní rozvoj celé vědecké disciplíny zaměřené na rostlinu konopí.“

Nemocnice zprovoznila pěstírnu konopí

Nemocnice zprovoznila pěstírnu konopí

Městské divadlo Brno pod taktovkou Petra Gazdíka vystoupí na nádvoří před kaplí sv. Anny nejen pro zdravotníky FNUSA, ale i veřejnost. Koncert bude vyvrcholením projektu Dueta pro sv. Annu, kterým Petr Gazdík a jeho hosté během epidemie nemoci COVID-19 pravidelně podporovali zdravotníky ze sv. Anny v jejich práci. Vstup na akci je zdarma.

Dueta pro sv. Annu

Koncert pro sv. Annu

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně zahájí ve středu 21. července ve 12 hodin provoz očkovacího místa v obchodním centru Olympia Brno. Určeno bude všem zájemcům starším 16 let bez nutnosti předchozí registrace, a to včetně samoplátců. Fungovat bude každý den od 10:00 do 20:00 hodin. 

Příchozí budou mít na výběr z dvou vakcín: dvoudávkové Comirnaty (výrobce Pfizer/BioNTech) a jednodávkové Janssen (výrobce Johnson & Johnson). V případě vakcíny Comirnaty termín podání druhé dávky očkovaní získají na místě.

Žádná speciální příprava před očkováním není nutná, nevysazujte chronicky užívané léky. S sebou si přineste:

  • Průkaz totožnosti a kartičku zdravotní pojišťovny.
  • Samoplátci platební kartu (pouze bezhotovostní platba).

Pro urychlení si můžete vytisknout a vyplnit informovaný souhlas dopředu a přinést s sebou k očkování. Ke stáhnutí ZDE.

Informační leták – Comirnaty
Informační leták – Janssen

Naočkovat se mohou nechat i těhotné ženy po 12. týdnu těhotenství a kojící maminky.

Nejčastější otázky a odpovědi k očkování bez registrace v OC Olympia Brno ZDE.

MAPA

FNUSA zahajuje očkování neregistrovaných v OC Olympia

Zdroj: FB Olympia Brno

Pro příchozí se otevřou brány SKP Komety, která se po dobu trvání her v Tokiu, tedy od 23. července do 8. srpna, přemění na olympijský areál. Do Brna přinese Olympijský festival celkem 17 dní sportování a skvělé atmosféry. Odborníci z Krevní banky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně budou na festivalu k dispozici pro zájemce o zjištění krevní skupiny. Dnes v čase 13:00-17:00 h.

Pro příchozí se otevřou brány SKP Komety, která se po dobu trvání her v Tokiu, tedy od 23. července do 8. srpna, přemění na olympijský areál. Do Brna přinese Olympijský festival celkem 17 dní sportování a skvělé atmosféry. Odborníci z Krevní banky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně budou na festivalu k dispozici pro zájemce o zjištění krevní skupiny. Dnes v čase 9:00-13:00 h.

Pro příchozí se otevřou brány SKP Komety, která se po dobu trvání her v Tokiu, tedy od 23. července do 8. srpna, přemění na olympijský areál. Do Brna přinese Olympijský festival celkem 17 dní sportování a skvělé atmosféry. Odborníci z Krevní banky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně budou na festivalu k dispozici pro zájemce o zjištění krevní skupiny. Dnes v čase 15:00-19:00 h.

 

V areálu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně proběhlo natáčení několika obrazů připravovaného dětského seriálu o Johanu Gregorovi Mendelovi. V příštím roce totiž uplyne 200 let od jeho narození.

Důvodem vzniku seriálu není jen výročí narození J. G. Mendela, ale i snaha přiblížit zakladatele genetiky dětem. Režisérem seriálu České televize je Pavel Šimák, vědce Mendela si zahraje Pavel Kříž. V hlavní dětské roli se představí jeden z dětských herců úspěšného seriálu ČT Kukačky Theo Schaefer. Ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně, v místě, kde Johann Gregor Mendel skutečně krátce působil, se natáčelo na dvou místech.

 

Lékaři ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně zatím nezaznamenali vysoký nárůst pacientů, kteří by kolabovali z horka. V interních ambulancích denně ošetří do pěti lidí.

Převážně jsou to starší a chronicky nemocní lidé, kterým se při opakovaných vedrech přitíží. „Včera jsme ošetřili pacientku, která strávila dva dny opalováním se na koupališti. Nadměrné slunění jí neudělalo dobře, navíc se přidaly neurologické potíže, takže jsme ji museli hospitalizovat,“ uvedla interní lékařka MUDr. Lenka Zimolková z II. interní kliniky FNUSA a LF MU. „Další včerejší pacientkou byla starší paní, které se udělalo špatně z horka, a byla hodně dehydrovaná. Dostala infuze, zavodnili jsme ji a po několika hodinách mohla odejít domů. Očekávali jsme s kolegy, že kolapsů z veder bude mnohem více, naštěstí se tak nestalo. Lidé už jsou možná více poučení,“ konstatovala Lenka Zimolková.

Lékaři dodávají, že nejvíce ostražití by měli být senioři, kteří vysoké teploty často podcení. Rady, jak předejít kolapsům z horka jsou stále stejné, ale je dobré si je neustále opakovat. Lidé by měli hodně pít, nejlépe čistou vodu, omezit alkohol i kávu. Měli by si rovněž dávat pozor na samotný pobyt na slunci, chránit si hlavu a vyhýbat se fyzické zátěži. A trávit čas, pokud je to možné, spíše ve stínu, doma hodně větrat. Pokud se již senior začne cítit špatně, měl by navštívit lékaře. „Akutní problémy se projevují zvracením, bolestí hlavy, kolísavým tlakem. Starší lidé by příznaky neměli podceňovat a raději by měli vyhledat odbornou pomoc,“ dodala lékařka Lenka Zimolková.

Kolapsy z horka zatím nejsou velké

Zpracoval Mgr. Jan Bobek, Ph.D., Cerebrovaskulární výzkumný tým FNUSA-ICRC

Dne 17. 6. 2020 zveřejnil časopis The Journal of the American Medical Association článek o kvalitě spermatu po očkování mRNA vakcínami proti COVID-19.

 

Vakcíny BNT162b2 (Pfizer-BioNTech) a mRNA-1273 (Moderna) se běžně používají pro očkování proti COVID-19 po celém světě. Doposud ale nebylo známo, jaký účinek mají tyto vakcíny na plodnost očkovaných. Při nákaze nemocí COVID-19 totiž dochází ke snížení kvality spermatu u pacientů a vědci se rozhodli zjistit, jestli je tomu tak i v případě očkování mRNA vakcínou.

Vědci do studie přizvali zdravé dobrovolníky mezi 18 a 50 lety, kteří se přihlásili k očkování ve fakultní nemocnici v Miami mezi 17. prosincem 2020 a 12. lednem 2021. Do studie mohli vstoupit pouze v případě, že neprodělali COVID-19 v posledních 90 dnech a zároveň byli pohlavně zdraví. Dobrovolníci poskytli vzorky spermatu po 2 až 7 dnech sexuální abstinence před první dávkou vakcíny a v průměru 70 dní po druhé dávce vakcíny. Lékaři u vzorků analyzovali objem, koncentraci, pohyblivost a celkový počet obsažených spermií.

Studie se zúčastnilo 45 mužů s průměrným věkem 28 let. 21 z nich obdrželo vakcínu od společnosti Pfizer-BioNTech a dalších 24 vakcínu od společnosti Moderna. V průměru došlo u sledovaných mužů po očkování k mírnému nárůstu koncentrace, počtu pohyblivých spermií i objemu ejakulátu. 8 mužů mělo na začátku výzkumu navíc sníženou koncentraci spermií v ejakulátu (tzv. oligospermie) a u 7 z nich se po očkování tento stav zlepšil do normálu.

Vědci z těchto výsledků vyvozují, že u 45 mužů nedošlo po očkování mRNA vakcínami ke snížení kvality spermatu. Tento výsledek vysvětlují tím, že mRNA vakcíny neobsahují živý virus a z toho důvodu nemohou narušovat plodnost tak, jako to dělá původce nemoci COVID-19. Mírné zvýšení kvality spermatu po očkování je podle vědců v rámci normy a mohlo k němu dojít na základě individuálních výkyvů hormonální aktivity u jednotlivých mužů.

Vědci také dodávají, že výsledky jsou limitovány nízkým počtem jedinců, jejich mladým věkem a dobrým zdravím. Výsledky proto nelze generalizovat na celou populaci.

Zdroj: Gonzalez DC, Nassau DE, Khodamoradi K, et al. Sperm Parameters Before and After COVID-19 mRNA Vaccination. JAMA. Published online June 17, 2021. doi:10.1001/jama.2021.9976

Jak zlepšit zdraví nejen ve vyloučených lokalitách řeší projekt Saste Roma (Zdraví Romové), který odstartoval v Mezinárodním centru klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. Tříletý projekt má za cíl zvýšit zdravotní gramotnost o nejzávažnějších onemocněních a na jeho řešení se podílí řada odborníků napříč Českou republikou.

Průměrný věk dožití u romských mužů je 57 a u romských žen 65 let. To je ve srovnání s většinovou populací přibližně o 18 let méně. Romové také oproti většinové populaci trpí dvakrát častěji výskytem vícečetných diagnóz (více než jedno závažné onemocnění). Na vině je často neznalost, jak se o své zdraví starat, nedostatek informací a podpory pro změnu životního stylu nebo ostych z návštěvy lékaře. To by měl změnit projekt Saste Roma zaměřený na prevenci závažných onemocnění ve vyloučených lokalitách, jejichž nejčastějšími obyvateli jsou právě Romové.

Výsledkem téměř tříletého projektu bude řada vzdělávacích nástrojů, od informačních brožur, přes kulturní akce, vzdělávací e-learning, až po mobilní aplikaci. „Projekt se zaměří na vývoj, implementaci a evaluaci několikaleté zdravotní kampaně ve vyloučených lokalitách. Pokryjeme ta nejzávažnější onemocnění, ať už jde o cerebrovaskulární, kardiovaskulární, onkologické či duševní choroby,“ přiblížila obsah Hana Maršálková, vedoucí projektu Saste Roma a vedoucí skupiny Public Health v rámci Cerebrovaskulárního výzkumného programu, která projekt realizuje. „Online nástroje, aplikace a osvětové akce budou dostupné a využitelné také pro širokou veřejnost a speciální část věnujeme také školákům“ doplnila Maršálková.

Na výstupech pracuje expertní tým, který nyní čítá zhruba 40 odborníků z řad lékařů, sociologů, pedagogů, specialistů na marketing zdraví či expertů na vyloučené lokality. Do projektu se zapojila i řada institucí – několik klinik Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, Fakultní nemocnice Brno či Masarykův onkologický ústav. Důležitým faktorem úspěchu bude také zapojení terénních pracovníků ze Státního zdravotního ústavu, Krajské hygienické stanice nebo organizací podporujících romské komunity.

„Každý projekt zaměřený na zdraví populace v sociálně vyloučených lokalitách je velice potřebný a pozitivní dopady na zdravotní stav obyvatel se pak odráží také v celkovém zlepšení sociální situace,“ potvrzuje význam projektu MUDr. Marie Nejedlá, vedoucí Centra podpory veřejného zdraví Státního zdravotního ústavu. Doktorka Nejedlá a její tým terénních pracovníků zajistí šíření vzdělávacích nástrojů projektu přímo v cílových komunitách.

„Projekt bude doplněn i dotazníkovým šetřením v cílových oblastech, které zmapují znalosti a postoje obyvatel a také ověří, nakolik byla zdravotní intervence efektivní. Díky vědeckému přístupu chceme zajistit, že projekt a jeho navazující aktivity budou co nejúčinnější,“ uzavírá profesor Robert Mikulík, odborný garant projektu z Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a garant sekce cerebrovaskulárních onemocnění.

Projekt Saste Roma naučí nejen Romy, jak pečovat o své zdraví

Projekt Saste Roma – Rozvíjíme zdraví ve vyloučených lokalitách je financován z Fondů EHP 2014-2021, projekt č. ZD-ZDOVA2-002.

Zapojení SZÚ probíhá v rámci projektu Efektivní podpora zdraví osob ohrožených chudobou a sociálním vyloučením OPZ ESF, reg.č. CZ.03.2.63/0.0/0.0/15_039/0009439 .