Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně zahájila zkušební provoz vlastní experimentální pěstírny konopí. Stala se tak prvním zdravotnickým zařízením v České republice, které bude léčebné konopí pěstovat. Zatím pro účely výzkumu.
Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně je vůdčím českým pracovištěm v rozvoji a používání léčby pomocí léčebného konopí. „Na našem pracovišti ho používáme pro léčbu bolesti. Má i indikace pro léčbu mnoha potíží v dalších medicínských oborech. Obecně přináší léčba konopím celou řadu nezodpovězených otázek, přesto splňuje požadavky na vysokou bezpečnostní šíři. Pro další rozvoj léčby a pochopení účinků chceme na klinickou praxi navázat i výzkumem,“ upřesnil MUDr. Radovan Hřib, vedoucí lékař Centra pro léčbu bolesti Anesteziologicko resuscitační kliniky FNUSA a LF MU a dodal: „Pěstírna nám umožní bez dalších obrovských nákladů mít vlastní, a to přesně definovaný materiál k lékárenskému, preklinickému, případně dalšímu klinickému výzkumu. Což zahrnuje třeba i nové léčebné formy jako je extrakce na míru pacientovi, vývoj dalších medicínských odrůd léčebného konopí, moderní formy léčiv například s nanočásticemi a podobně.“
„S používáním léčebného konopí začala naše nemocnice jako vůbec první státní zdravotnické zařízení v České republice. Historicky poprvé se tady také zavedlo jeho používání v kapslích, které vyrábí naše lékárna. Pěstírna a výzkum je tedy logicky dalším, navazujícím krokem,“ uvedl ředitel Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Ing. Vlastimil Vajdák. „Doufáme, že v dohledné době změnou legislativy v České republice budeme schopni vypěstované produkty použít nejen k vědě a výzkumu, ale i jako léčiva. Snaha o propojení vědecké, lékařské a obchodní strategie FNUSA a FNUSA-ICRC je jedním z našich strategických cílů a cesta, kterou chceme jít,“ doplnil Pavel Iványi MBA, LLM, ředitel Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC).
Spojení klinické části a výzkumu je právě ve FN u sv. Anny v Brně ideální díky jejímu Mezinárodnímu centru klinického výzkumu. „Napojení vlastní výzkumné pěstírny na týmy našeho výzkumného centra přináší nespočetné možnosti výzkumu doslova pod jednou střechou. Tohle spojení a garance standardizovaného materiálu pro vlastní výzkum, navíc s možností uplatnit výsledky v praxi, tedy u pacienta, je dokonce světově unikátní,“ zdůraznil MVDr. Václav Trojan, Ph.D., vedoucí Klinicko-farmakologické jednotky Mezinárodního centra klinického výzkumu FNUSA.
Nemocnice již má speciální povolení k zacházení s rostlinami o vysokém obsahu THC. Pěstírna je nyní ve zkušebním provozu. „Vypěstované konopí musí být ve farmaceutické kvalitě. V žádném případě nesmí dojít například k zavlečení infekce zvenčí. Pracovníci musí dodržovat přísná hygienická opatření, možnost přenosu patogenů z oblečení nebo rukou je velkým rizikem. Do pěstebních prostor má mimo jiné i proto přístup jen velmi omezený počet lidí,“ vysvětlil Václav Trojan a dodal, že samozřejmostí je nepoužívání pesticidů ani jiných látek pro podporu růstu či výnosu rostlin. „Zvolili jsme systém pěstování na čedičové vatě s řízením kapénkové závlahy. Je tam i přesný monitoring a řízení všech externích faktorů – světla, tepla nebo vlhkosti. Zařízení pěstírny budeme moci plně ovládat a monitorovat online i na dálku.“
Samotné fungování pěstírny je jednou z částí výzkumu konopí. Vědci budou zkoumat vlivy externích podmínek na růst rostlin či samotnou produkci obsahových látek v květenství. „Získaný extrakt je vlastně směsicí účinných látek z konopí. Některé z nich jako THC mají detailně popsány účinky. Ale co ty další? Vědci se intenzivně snaží látky izolovat a samostatně zkoumat. Velký zájem je například o CBD kanabidiol pro jeho regenerační vlastnosti po námaze. V lékárenských prostorách naší klinicko-farmakologické jednotky bude také probíhat výzkum preklinické části, tedy možnosti zpracování květu na další formy aplikace. Existuje celá řada metod extrakce obsahových látek – mechanická, organickými rozpouštědly nebo díky oxidu uhličitému. Získaný extrakt je základem třeba pro přípravu krémů nebo čípků. Možností je spousta, náš výzkum díky pěstírně bude moci vše důkladně mapovat,“ shrnul vědec Václav Trojan.
Látky, extrahované z konopí, nebo jejich směsi, budou vědci z Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny testovat nejprve na buněčných kulturách. „Cesta ke klinické studii je u látek, které by se měly stát léčivem, velmi dlouhá. U doplňků stravy, mezi které patří například CBD kanabidiol, je to jednodušší. Proto již letos na podzim proběhne klinická studie s látkami CBD a formy CBD nano. Jde o sledování jednoho parametru u 30 dobrovolníků. Celý proces od přípravy na studii až po ukončení trvá rok,“ doplnil Václav Trojan a MUDr. Radovan Hřib ještě dodal: „Tím hlavním cílem celého výzkumu je rozvoj konopné léčby. Má totiž mnoho neprobádaných oblastí a zatím také hodně slabě vědecky podložených nadějných výsledků. Nejpropracovanější je léčba bolesti, jako velmi nadějné se ale jeví také použití v neurologii nebo dermatologii. Otázka výzkumu není rozhodně otázkou na jednu „letní sezónu“ ale jde o komplexní rozvoj celé vědecké disciplíny zaměřené na rostlinu konopí.“
DobroCentrum u sv. Anny: Korálková dílna na II. IK 🗓
Dobrovolníci z DobroCentra u sv. Anny na čtvrtek 12. srpna naplánovali korálkovou dílnu pro pacientky II. interní kliniky, odd. 70. Začíná v 15:30.
Odborníci z Kardiovize nabídnou preventivní prohlídky
Tým Kardiovize z Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně připravil pro veřejnost preventivní prohlídky zaměřené na případné zjištění kardiometabolických onemocnění. Zájemci absolvují prohlídku lékařem, vyšetření na sonografu nebo u nutričního poradce.
Preventivní prohlídky – obzvláště v oblasti kardiometabolických onemocnění – jsou velmi důležité. „Podle výsledků naší studie Kardiovize přibližně 60 % dospělé populace v Brně splňuje kritéria pro zahájení intervenčních programů životního stylu v rané fázi onemocnění. Naše centrum může přispět k detekci a stratifikaci rizikových subjektů a poskytnout účinné intervence. V současné době Kardiovize Lifestyle Centrum nabízí screening a intervence v oblasti životního stylu v rámci primární prevence (to znamená před výskytem jakékoli komplikace). Účinné intervence v raných stadiích onemocnění zabraňují vzniku komplikací a jsou určeny zejména pro lidi s nadváhou – obezitou, prediabetem, hypertenzí, dyslipidemií, diabetem 2. typu – avšak bez přítomnosti komplikací (cévní mozková příhoda, infarkt apod.),“ uvedl vedoucí výzkumného týmu Kardiovize Juan Pablo Gonzalez Rivas a dodal: „Nezdravý životní styl je příčinou většiny častých onemocnění na celém světě. Nezdravé stravování, nedostatečná fyzická aktivita, užívání tabáku a nadměrná konzumace alkoholu jsou hlavními hnacími silami nepřenosných nemocí. Medicína životního stylu nabízí příležitost předcházet těmto chorobám a komplikacím v počátečních fázích.“
Kardiovize nabízí zájemcům tři balíčky podle množství vyšetření a odběrů. Jedná se o placenou službu. Bližší informace naleznou zájemci na webových stránkách FNUSA-ICRC nebo mohou přímo kontaktovat odborníky z Kardiovize na telefonních číslech 549 185 592, 603 299 683 či na mailu infokardiovize@fnusa.cz.
DobroCentrum u sv. Anny: Výroba tečkovaných mandal na DRO 🗓
Dobrovolníci z DobrnoCentra u sv. Anny zvou na tvůrčí dílničku na Doléčovacím a rehabilitačním oddělení FNUSA v Novém Lískovci. Navážou tak na úspěšné tvoření mandal na KTLR.
Akci podporuje paní Dědková a firma Gardner Denver.
FNUSA otevřela vlastní bistro
Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně otevřela v areálu na Pekařské vlastní bistro. Pacienti, zaměstnanci nemocnice i široká veřejnost v něm najdou slané i sladké výrobky z nemocniční kuchyně, výběrovou kávu a doplňkový sortiment za příznivé ceny.
Bistro u sv. Anny se nachází uprostřed nemocničního areálu vedle budovy stravovacího provozu. Otevřeno je každý den, všední dny od 5:30 do 17:30 a o víkendech od 11:00 do 16:00. V nabídce zákazníci najdou čerstvé bagety, chlebíčky, tortilly nebo sendviče, ale také domácí pomazánky a lahůdkové i zeleninové saláty. Ze sladkého jsou připraveny pečené i studené dezerty, přičemž si vyberou i lidé s bezlepkovou dietou. V letních měsících je možné zakoupit také točenou zmrzlinu ve smetanových a ovocných příchutích.
Bistro u sv. Anny zajištuje také nový benefit pro dárce krve, kteří po návštěvě odběrového centra Krevní banky FNUSA nyní získávají stokorunový voucher právě do nemocničního bistra.
Platit lze hotově i platební kartou. Zaměstnanci mohou k úhradě využít také zaměstnaneckou kartu, se kterou mají navíc 5% slevu.
Aktuality nejen z nabídky můžete sledovat na Facebooku bistra.
Trpí děti dlouhodobými příznaky COVIDu-19?
Zpracoval Mgr. Jan Bobek, Ph.D., Cerebrovaskulární výzkumný tým FNUSA-ICRC.
Dne 15. 7. 2021 zveřejnil časopis The Journal of the American Medical Association zprávu o dlouhodobých příznacích infekce COVID-19 u dětí a mladistvých.
Vědci se rozhodli zjistit, do jaké míry jsou děti a mladiství postiženi dlouhodobými příznaky nemoci COVID-19. Spustili proto dlouhodobou studii Ciao Corona, ve které sbírají informace a biologická data na 55 náhodně zvolených školách v kantonu Curych ve Švýcarsku. Výzkumu se účastnili žáci z náhodně vybraných tříd na těchto školách. Mezi červnem 2020 a dubnem 2021 prošli tito žáci 3 fázemi testování, které zahrnovaly krevní testy a online dotazník.
Vědci následně porovnali výsledky těchto testů a dotazníků mezi dvěma skupinami žáků. První skupinu tvořili žáci, kteří měli mezi říjnem a listopadem 2020 pozitivní test na COVID-19, druhou skupinu tvořili žáci s testem negativním.
4 ze 109 nakažených (4 %) a 28 z 1246 negativních (2 %) žáků zaznačili v dotazníku výskyt 1 nebo více možných dlouhodobých příznaků mezi říjnem 2020 a dubnem 2021. Nejčastějším příznakem u nakažených dětí byla únava. Žádné z dětí nebylo po říjnu 2020 hospitalizováno. Stejné procento dětí v obou skupinách považuje své zdraví za dobré či excelentní.
Vědci z těchto výsledků vyvozují, že výskyt dlouhodobých příznaků COVIDu-19 u dětí a mladistvých je v průběhu 6 měsíců po infekci nízký. Uvádějí také limity výzkumu, mezi které patří relativně nízký počet pozitivních dětí. Silnou stránkou výzkumu je naopak dlouhodobě sledovaná skupina negativních dětí pro srovnání.
Zdroj: Radtke T, Ulyte A, Puhan MA, Kriemler S. Long-term Symptoms After SARS-CoV-2 Infection in Children and Adolescents. JAMA. Published online July 15, 2021. doi:10.1001/jama.2021.11880
Workshop pro výzkumné sestry sítě STROCZECH 🗓
Program workshopu má za úkol představit náplň práce výzkumných sester a jejich přínos pro klinický výzkum i pro pacienty se zaměřením na cévní mozkovou příhodu.
Vakcína NovaVax chrání proti alfa variantě nemoci COVID-19
Zpracoval Mgr. Jan Bobek, Ph.D., Cerebrovaskulární výzkumný tým FNUSA-ICRC
Prestižní časopis The New England Journal of Medicine zveřejnil studii, ve které autoři popisují účinnost a bezpečnost vakcíny NVX-CoV2373 (NovaVax) proti alfa variantě nemoci COVID-19.
Nanočásticová vakcína od společnosti NovaVax prokázala svou účinnost již v předběžných testech. Vědci nyní mohli ověřit její účinnost pro alfa variantu COVID-19 i ve třetí fázi klinického testování.
Studie probíhala ve 33 očkovacích centech ve Velké Británii a bylo do ní zahrnuto 14 039 lidí, kteří byli náhodně rozděleni do dvou skupin. 7020 účastníků obdrželo nejméně 1 dávku vakcíny NovaVax, zatímco 7019 účastníků v druhé skupině obdrželo pouze 2 dávky placeba. V době 7 dnů a více po podání druhé dávky se nakazilo nemocí COVID-19 10 účastníků ve skupině s vakcínou a 96 účastníků ve skupině s placebem. Efektivita vakcíny se tedy pohybovala okolo 90 %. U žádného z 10 nakažených ve skupině s vakcínou nebyla třeba hospitalizace a nikdo z nich nezemřel. V placebo skupině se mezi 96 nakaženými vyskytlo 5 velmi závažných průběhů COVID-19.
Autoři z těchto výsledků vyvozují, že dvě dávky vakcíny NovaVax zabrání v dospělé populaci okolo 90 % možných nákaz alfa variantou onemocnění COVID-19.
Výzkum byl financován společností NovaVax.
Zdroj: Heath PT, Galiza EP, Baxter DN, Boffito M, Browne D, Burns F, et al. Safety and efficacy of NVXCoV2373 covid-19 vaccine. N Engl J Med. 2021 Jun 30 [Epub ahead of print]: protocol. Available from: https://www.nejm.org/doi/suppl/10.1056/NEJMoa2107659/suppl_file/nejmoa2107659_protocol.pdf
Vakcíny AstraZeneca a Johnson & Johnson a zvýšený výskyt mozkových trombóz
Zpracoval Mgr. Jan Bobek, Ph.D., Cerebrovaskulární výzkumný tým FNUSA-ICRC
Dne 2. 7. 2020 zveřejnil časopis The Journal of the American Medical Association článek zkoumající výskyt trombózy s trombocytopenickým syndromem před vypuknutím pandemie COVID-19. Tento průzkum měl sloužit k ověření, zda vakcíny ChAdOx1 nCoV-19 (AstraZeneca) a Ad26.COV2.S (Johnson & Johnson) mohou být příčinou nadměrného vzniku mozkových trombóz.
U několika pacientů očkovaných vakcínami ChAdOx1 nCov-19 (AstraZeneca/Oxford) a Ad.26.COV2.S (Janssen/Johnson & Johnson) byl v čase 4 až 28 dnů po očkovaní zjištěn výskyt specifického typu trombózy, který je kombinován s trombocytopenií a výskytem protilátek proti komplexu destičkového faktoru 4 a heparinu. Proto se vědci rozhodli zjistit, jaký byl v minulosti výskyt tohoto specifického onemocnění u pacientů s trombózou v oblasti mozku. Následně tyto poznatky porovnali s výskytem této poruchy u očkovaných vakcínami AstraZeneca a Johnson & Johnson.
Vědci pro studii použili data ze 7 nemocnic z let 1987 až 2018. Kritéria pro zahrnutí do studie splnila data o 865 pacientech, z nichž 73 (8 %) mělo trombózu kombinovanou s trombocytopenií. Protilátky proti komplexu destičkového faktoru 4 a heparinu, které se vyskytují u pacientů po očkování vakcínami AstraZeneca a Johnson & Johnson, nalezli vědci v záznamech pouze u jediného pacienta (0,1 %).
Studie o účincích vakcín AstraZeneca a Johnson & Johnson naopak ukazuje, že u všech 10 pacientů, u kterých k trombóze po očkování došlo, se jednalo právě o trombózu kombinovanou s trombocytopenií a výskytem protilátek proti komplexu destičkového faktoru 4 a heparinu.
Vědci z těchto výsledků vyvozují, že výskyt trombózy kombinované s trombocytopenií byl u trombotických pacientů před pandemií COVID-19 neobvyklý. Výskyt heparinem indukované trombocytopenie a protilátek proti komplexu destičkového faktoru 4 a heparinu byl vyloženě vzácný. Tyto závěry vedou podle vědců k tomu, že mezi vakcínami AstraZeneca a Johnson & Johnson a zvýšeným výskytem mozkových trombóz s trombocytopenií může být reálná souvislost.
Zdroj: Sánchez van Kammen M, Heldner MR, Brodard J, et al. Frequency of Thrombocytopenia and Platelet Factor 4/Heparin Antibodies in Patients With Cerebral Venous Sinus Thrombosis Prior to the COVID-19 Pandemic. JAMA. Published online July 02, 2021. doi:10.1001/jama.2021.9889
FNUSA otevřela očkovací centrum pro neregistrované
Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně zahájila ve středu 21. července provoz očkovacího centra v OC Olympia Brno. Původně se centrum mělo otevřít ve 12:00 hodin. Lidé se však začali scházet už po 8. hodině ranní, proto zdravotníci spustili očkování již v 10:30. Očkovací centrum je určeno všem zájemcům starším 16 let bez nutnosti předchozí registrace, a to včetně samoplátců. Funguje každý den od 10:00 do 20:00 hodin.
Příchozí mají na výběr z dvou vakcín – dvoudávkové Comirnaty (výrobce Pfizer/BioNTech) a jednodávkové Janssen (výrobce Johnson&Johnson). V případě vakcíny Comirnaty získají lidé termín podání druhé dávky přímo na místě. „Lidé s sebou musí mít pouze průkaz totožnosti a kartičku zdravotní pojišťovny. Pro urychlení si také mohou vytisknout a vyplnit předem informovaný souhlas a přinést ho k očkování,“ upozorňuje vedoucí očkovacího centra v Olympii MUDr. Libor Urbánek. Formulář informovaného souhlasu je ke stažení na stránkách Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně www.fnusa.cz.
„V současné době provozuje naše nemocnice tři očkovací centra. Jedno přímo v areálu FNUSA, další v Hustopečích a nyní jsme tedy otevřeli očkovací centrum v Olympii. Nutno dodat, že očkovací centrum v Hustopečích zavíráme 9. srpna. Proto jsem rád, že můžeme nabídnout novou variantu, navíc pro neregistrované a dokonce s výběrem ze dvou vakcín,“ uvedl ředitel Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Ing. Vlastimil Vajdák.
Před očkováním v OC Olympia není nutná žádná speciální příprava, naočkovat se mohou nechat i těhotné ženy po 12. týdnu těhotenství a kojící maminky. Centrum je připraveno i na případné samoplátce, možná je však pouze bezhotovostní platba kartou.
Nemocnice zprovoznila pěstírnu konopí
Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně zahájila zkušební provoz vlastní experimentální pěstírny konopí. Stala se tak prvním zdravotnickým zařízením v České republice, které bude léčebné konopí pěstovat. Zatím pro účely výzkumu.
Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně je vůdčím českým pracovištěm v rozvoji a používání léčby pomocí léčebného konopí. „Na našem pracovišti ho používáme pro léčbu bolesti. Má i indikace pro léčbu mnoha potíží v dalších medicínských oborech. Obecně přináší léčba konopím celou řadu nezodpovězených otázek, přesto splňuje požadavky na vysokou bezpečnostní šíři. Pro další rozvoj léčby a pochopení účinků chceme na klinickou praxi navázat i výzkumem,“ upřesnil MUDr. Radovan Hřib, vedoucí lékař Centra pro léčbu bolesti Anesteziologicko resuscitační kliniky FNUSA a LF MU a dodal: „Pěstírna nám umožní bez dalších obrovských nákladů mít vlastní, a to přesně definovaný materiál k lékárenskému, preklinickému, případně dalšímu klinickému výzkumu. Což zahrnuje třeba i nové léčebné formy jako je extrakce na míru pacientovi, vývoj dalších medicínských odrůd léčebného konopí, moderní formy léčiv například s nanočásticemi a podobně.“
„S používáním léčebného konopí začala naše nemocnice jako vůbec první státní zdravotnické zařízení v České republice. Historicky poprvé se tady také zavedlo jeho používání v kapslích, které vyrábí naše lékárna. Pěstírna a výzkum je tedy logicky dalším, navazujícím krokem,“ uvedl ředitel Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Ing. Vlastimil Vajdák. „Doufáme, že v dohledné době změnou legislativy v České republice budeme schopni vypěstované produkty použít nejen k vědě a výzkumu, ale i jako léčiva. Snaha o propojení vědecké, lékařské a obchodní strategie FNUSA a FNUSA-ICRC je jedním z našich strategických cílů a cesta, kterou chceme jít,“ doplnil Pavel Iványi MBA, LLM, ředitel Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC).
Spojení klinické části a výzkumu je právě ve FN u sv. Anny v Brně ideální díky jejímu Mezinárodnímu centru klinického výzkumu. „Napojení vlastní výzkumné pěstírny na týmy našeho výzkumného centra přináší nespočetné možnosti výzkumu doslova pod jednou střechou. Tohle spojení a garance standardizovaného materiálu pro vlastní výzkum, navíc s možností uplatnit výsledky v praxi, tedy u pacienta, je dokonce světově unikátní,“ zdůraznil MVDr. Václav Trojan, Ph.D., vedoucí Klinicko-farmakologické jednotky Mezinárodního centra klinického výzkumu FNUSA.
Nemocnice již má speciální povolení k zacházení s rostlinami o vysokém obsahu THC. Pěstírna je nyní ve zkušebním provozu. „Vypěstované konopí musí být ve farmaceutické kvalitě. V žádném případě nesmí dojít například k zavlečení infekce zvenčí. Pracovníci musí dodržovat přísná hygienická opatření, možnost přenosu patogenů z oblečení nebo rukou je velkým rizikem. Do pěstebních prostor má mimo jiné i proto přístup jen velmi omezený počet lidí,“ vysvětlil Václav Trojan a dodal, že samozřejmostí je nepoužívání pesticidů ani jiných látek pro podporu růstu či výnosu rostlin. „Zvolili jsme systém pěstování na čedičové vatě s řízením kapénkové závlahy. Je tam i přesný monitoring a řízení všech externích faktorů – světla, tepla nebo vlhkosti. Zařízení pěstírny budeme moci plně ovládat a monitorovat online i na dálku.“
Samotné fungování pěstírny je jednou z částí výzkumu konopí. Vědci budou zkoumat vlivy externích podmínek na růst rostlin či samotnou produkci obsahových látek v květenství. „Získaný extrakt je vlastně směsicí účinných látek z konopí. Některé z nich jako THC mají detailně popsány účinky. Ale co ty další? Vědci se intenzivně snaží látky izolovat a samostatně zkoumat. Velký zájem je například o CBD kanabidiol pro jeho regenerační vlastnosti po námaze. V lékárenských prostorách naší klinicko-farmakologické jednotky bude také probíhat výzkum preklinické části, tedy možnosti zpracování květu na další formy aplikace. Existuje celá řada metod extrakce obsahových látek – mechanická, organickými rozpouštědly nebo díky oxidu uhličitému. Získaný extrakt je základem třeba pro přípravu krémů nebo čípků. Možností je spousta, náš výzkum díky pěstírně bude moci vše důkladně mapovat,“ shrnul vědec Václav Trojan.
Látky, extrahované z konopí, nebo jejich směsi, budou vědci z Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny testovat nejprve na buněčných kulturách. „Cesta ke klinické studii je u látek, které by se měly stát léčivem, velmi dlouhá. U doplňků stravy, mezi které patří například CBD kanabidiol, je to jednodušší. Proto již letos na podzim proběhne klinická studie s látkami CBD a formy CBD nano. Jde o sledování jednoho parametru u 30 dobrovolníků. Celý proces od přípravy na studii až po ukončení trvá rok,“ doplnil Václav Trojan a MUDr. Radovan Hřib ještě dodal: „Tím hlavním cílem celého výzkumu je rozvoj konopné léčby. Má totiž mnoho neprobádaných oblastí a zatím také hodně slabě vědecky podložených nadějných výsledků. Nejpropracovanější je léčba bolesti, jako velmi nadějné se ale jeví také použití v neurologii nebo dermatologii. Otázka výzkumu není rozhodně otázkou na jednu „letní sezónu“ ale jde o komplexní rozvoj celé vědecké disciplíny zaměřené na rostlinu konopí.“