SPIS je zkratka pro Systém psychosociální intervenční služby, který poskytuje první psychickou pomoc a psychosociální podporu ve zdravotnictví. Pracují v něm podpůrné týmy speciálně vyškolených zdravotníků. Poskytují podporu blízkým pacientů, ale i samotným zdravotníkům. Součástí pomoci je anonymní telefonická linka krizové podpory pro zdravotníky. Do projektu EU, který zavádí SPIS do nemocnic, se zapojila také Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně.

Koordinátorkou SPIS ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně je Bc. Eva Justrová. Běžně pracuje jako zdravotní sestra v angiologické ambulanci II. interní kliniky FNUSA a LF MU. Jako zdravotník se rozhodla pomáhat nejen pacientům, ale také ostatním zdravotníkům. Kromě intervenční pomoci přímo v nemocnici slouží i na již zmíněné telefonické lince. „Služby si beru většinou přes víkend, protože přes týden pracuji v ambulanci. Někdy je to náročné, jeden hovor klidně trvá i hodinu. Volající jsou nejrůznějších zdravotnických profesí – lékaři, zdravotní sestry, fyzioterapeuti, záchranáři, sanitáři, ale také třeba laboranti, farmaceuti nebo řidiči sanitních vozů. Nově i studenti lékařských fakult a zdravotnických škol. Občas zavolá i partner zdravotníka nebo bývalý zdravotník,“ zmínila Eva Justrová s tím, že témata volajících nyní jednoznačně  spojuje nemoc COVID-19.

„Loni na jaře, když linka začínala, byla znát zvědavost i počáteční obavy volajících. Rezonovalo hlavně téma nedostatku ochranných pomůcek, ale také nejistota a strach z neznámého viru a vývoje pandemie, strach z nákazy sebe i své rodiny, přesuny zdravotníků na pro ně neznámá pracoviště a nový kolektiv. Od podzimu 2020 dominuje a zesiluje problém celkové fyzické a psychické vyčerpanosti zdravotníků a s ním spojený nedostatek času a energie pro rodinu, děti, bez vize viditelného konce pandemie. Dále to jsou partnerské problémy vzniklé zmíněným nedostatkem času a energie, distanční výuka dětí, testování a očkování, opět strach o své blízké, vážný průběh onemocnění a zvýšený počet úmrtí pacientů, příbuzných či kolegů zdravotníků a nedostatečná podpora nadřízených. Hovory jsou podpůrné, ale i informační.“

Eva Justrová zaznamenala nárůst telefonátů během roku o zhruba 30 procent. „Nejtěžší jsou situace úmrtí blízkých v rodině či kolegů zdravotníků, nejen v souvislosti s COVID-19, ale i situace, kdy je volající naprosto vyčerpán a má nechuť k práci, k rodině, kamarádům, koníčkům a podobně. Někdy je velmi obtížné najít způsob, jak dotyčnému pomoci a dodat mu naději. Snažím se aktivně naslouchat, hledat záchytné body – co by pomohlo, pomoci vytvořit ‚plán‘ na další hodiny a dny, hledat vhodné copingové strategie (zvládání stresu), eventuálně předat vhodné kontakty na další odbornou pomoc,“ popsala Eva Justrová, která na otázku, proč to dělá a kdo pomáhá jí samotné, reagovala úsměvem. „Pomáhají mi právě ty záchytné body – manžel, rodina, procházky přírodou, víra v Boha, někdy také možnost konzultací s různými odborníky. A proč to dělám? Jako zdravotník vím, že tahle profese přináší nejen fyzickou, ale i psychickou zátěž. Ta je mnohdy horší než únava a vyčerpání. A správné slovo ve správný čas má velkou sílu. Pokud někomu díky tomu pomohu jít zase kousek dál, moje pomoc není marná a má smysl,“ dodala Eva Justrová.

Ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně momentálně působí v projektu SPIS dva vyškolení odborníci. Dalších 15 zdravotníků absolvuje během několika měsíců certifikované kurzy s výcvikem a postupně se do pomoci také zapojí.

Dobrovolníkům z DobroCentra u sv. Anny komplikuje jejich činnost dlouhodobý zákaz návštěv na lůžkových odděleních. Nemohou se tak věnovat své hlavní aktivitě, a to trávení času s pacienty. Přesto svou pomoc Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně nevzdávají a přikládají ruku k dílu tam, kde to nemá o nic menší smysl, a podporují dobrovolné dárcovství krve. Teď pro dárce chystají velikonoční akci s názvem NeVeselé Velikonoce u sv. Anny.

Pro dárce krve, kteří přijdou do odběrového centra Krevní banky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně v termínu 29. 3. – 1. 4., mají dobrovolníci připravené tematické dárečky v podobě velikonočních dekorací. Příchozí si kromě nich vykoledují také čokoládové zajíce a sladkosti značky Ferrero (Kinder vajíčka, Raffaelo, Ferrero Rocher…).

Heslo „My to nevzdáváme“, které je podtitulem velikonoční akce, plně vystihuje odhodlání dobrovolníků pomáhat i v improvizovaných podmínkách. „Snažíme se teď zapojit do činností, které jsou prospěšné pro nemocnici jako takovou. Dobrovolníci jsou skupina velice různorodá a byla by škoda nevyužít jejich schopnosti a ochotu pomoci – zvlášť, když se jedná o podporu aktivit, které dávají smysl,“ vysvětluje hlavní koordinátorka dobrovolnického programu Svatava Kalná.

Není to zdaleka první akce, kterou DobroCentrum u sv. Anny v odběrovém centru iniciovalo. „Jsme už sehraný tým. Aneta Pilátová vytváří plakátky, Lukáš Janků je roznáší po Brně, manuálně zruční dobrovolníci vyrábí drobné dárečky, personál odběrového centra chystá prostory,“ popisuje Svatava Kalná.

„Jsme rádi, že dobrovolníky máme. Za všechny pracovníky krevní banky si dovolím říct, že se těšíme na každou další společnou akci! Všichni z DobroCentra u sv. Anny jsou velmi ochotní a kreativní a moc nám pomáhají s propagací dobrovolného dárcovství jako takového,“ říká vděčně primářka Krevní banky MUDr. Jarmila Celerová a dodává, že nemalá část dobrovolníků přispívá svou kapkou do mlýna i doslova – stali se pravidelnými dárci krve.

Odběry krve probíhají od pondělí do pátku v čase 6:15 až 9:45, zájemci se mohou objednávat přes online rezervační systém na adrese kb.fnusa.cz nebo telefonicky na čísle 543 182 190 (7:00–15:00).

Kontakt pro média:

Mgr. Dana Lipovská, Tisková mluvčí, tel.: 543 182 006, dana.lipovska@fnusa.cz

Vedle protilátkové imunity se na boji s infekcí obecně podílí specifická buněčná imunita, která je zprostředkována T lymfocyty. Tato buněčná imunita hraje významnou roli u virových onemocnění včetně nemoci COVID-19. V laboratoři Mikrobiologického ústavu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně teď začali testovat buněčnou imunitu u hospitalizovaných pacientů.

T lymfocyty jsou důležité pro odstranění viru z těla. Jejich aktivita by mohla znamenat rozdíl mezi mírnou a těžkou infekcí. Podle odborníků T lymfocyty také snižují množství viru cirkulujícího v organismu a tím pádem by mohla infikovaná osoba vylučovat méně virových částic a být méně nakažlivá pro okolí. „Díky novému testu jsme schopni v naší laboratoři zjistit právě aktivitu specifických T lymfocytů namířených proti viru SARS-CoV-2. Pro test se odebírá krev do speciálních odběrových zkumavek, jejichž stěny jsou potaženy antigeny viru SARS-Cov-2. Inkubace probíhá 16 až 24 hodin a poté se změří množství interferonu gama, látky, kterou produkují T lymfocty. Víc produkovaného interferonu znamená lepší vypořádání se s infekcí,“ uvedla Mgr. Monika Dvořáková Heroldová, Ph.D., vedoucí úseku laboratorních metod Mikrobiologického ústavu FNUSA a LF MU.

Další novinkou v laboratoři je v souvislosti s nemocí COVID-19 vyšetření hladiny N-antigenu viru SARS-CoV-2 v krvi. N-antigen (N protein) je součástí nukleokapsidy viru. „Virus primárně napadá respirační trakt. Při replikaci viru vzniká N-antigen v nadbytku a z napadené buňky se při jejím rozpadu uvolňuje do okolí. Při narušené permeabilitě (propustnosti) cévní stěny se dostává do krevního řečiště. Předpokládá se, že hladina virových antigenů v krvi koreluje se závažností onemocnění u pacientů s COVID-19. Čím vyšší množství N-antigenu a tedy větší virová nálož, tím horší je průběh onemocnění. Přítomnost N-antigenu lze stanovit v krvi kvantitativně metodou ELISA,“ doplnila Monika Dvořáková Heroldová s tím, že obě vyšetření jsou zaměřena především na klinické lékaře k nastavení vhodné léčby pacientů s COVID-19.

Obě metody, tedy stanovení aktivity T lymfocytů a množství N-antigenu, se vzájemně doplňují. Má-li pacient vysokou virovou nálož, je důležitá antivirová terapie. Pokud dochází k poklesu hladiny N-antigenu a nastupuje specifická buněčná imunita, která může reagovat přemrštěně, a tak zhoršovat celý průběh, lze ji tlumit podáváním kortikoidů. „Pokud budu vědět, co je příčinou těžkého průběhu nemoci – jestli vysoká replikace viru nebo přehnaná imunitní odpověď, mohu na jedno nebo druhé zacílit léčbu, což je určitě přínosné,“ dodal přednosta Anesteziologicko resuscitační kliniky FNUSA a LF MU prof. MUDr. Vladimír Šrámek, Ph.D.