Jak zlepšit zdraví nejen ve vyloučených lokalitách řeší projekt Saste Roma (Zdraví Romové), který odstartoval v Mezinárodním centru klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. Tříletý projekt má za cíl zvýšit zdravotní gramotnost o nejzávažnějších onemocněních a na jeho řešení se podílí řada odborníků napříč Českou republikou.
Průměrný věk dožití u romských mužů je 57 a u romských žen 65 let. To je ve srovnání s většinovou populací přibližně o 18 let méně. Romové také oproti většinové populaci trpí dvakrát častěji výskytem vícečetných diagnóz (více než jedno závažné onemocnění). Na vině je často neznalost, jak se o své zdraví starat, nedostatek informací a podpory pro změnu životního stylu nebo ostych z návštěvy lékaře. To by měl změnit projekt Saste Roma zaměřený na prevenci závažných onemocnění ve vyloučených lokalitách, jejichž nejčastějšími obyvateli jsou právě Romové.
Výsledkem téměř tříletého projektu bude řada vzdělávacích nástrojů, od informačních brožur, přes kulturní akce, vzdělávací e-learning, až po mobilní aplikaci. „Projekt se zaměří na vývoj, implementaci a evaluaci několikaleté zdravotní kampaně ve vyloučených lokalitách. Pokryjeme ta nejzávažnější onemocnění, ať už jde o cerebrovaskulární, kardiovaskulární, onkologické či duševní choroby,“ přiblížila obsah Hana Maršálková, vedoucí projektu Saste Roma a vedoucí skupiny Public Health v rámci Cerebrovaskulárního výzkumného programu, která projekt realizuje. „Online nástroje, aplikace a osvětové akce budou dostupné a využitelné také pro širokou veřejnost a speciální část věnujeme také školákům“ doplnila Maršálková.
Na výstupech pracuje expertní tým, který nyní čítá zhruba 40 odborníků z řad lékařů, sociologů, pedagogů, specialistů na marketing zdraví či expertů na vyloučené lokality. Do projektu se zapojila i řada institucí – několik klinik Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, Fakultní nemocnice Brno či Masarykův onkologický ústav. Důležitým faktorem úspěchu bude také zapojení terénních pracovníků ze Státního zdravotního ústavu, Krajské hygienické stanice nebo organizací podporujících romské komunity.
„Každý projekt zaměřený na zdraví populace v sociálně vyloučených lokalitách je velice potřebný a pozitivní dopady na zdravotní stav obyvatel se pak odráží také v celkovém zlepšení sociální situace,“ potvrzuje význam projektu MUDr. Marie Nejedlá, vedoucí Centra podpory veřejného zdraví Státního zdravotního ústavu. Doktorka Nejedlá a její tým terénních pracovníků zajistí šíření vzdělávacích nástrojů projektu přímo v cílových komunitách.
„Projekt bude doplněn i dotazníkovým šetřením v cílových oblastech, které zmapují znalosti a postoje obyvatel a také ověří, nakolik byla zdravotní intervence efektivní. Díky vědeckému přístupu chceme zajistit, že projekt a jeho navazující aktivity budou co nejúčinnější,“ uzavírá profesor Robert Mikulík, odborný garant projektu z Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a garant sekce cerebrovaskulárních onemocnění.

Projekt Saste Roma – Rozvíjíme zdraví ve vyloučených lokalitách je financován z Fondů EHP 2014-2021, projekt č. ZD-ZDOVA2-002.

Zapojení SZÚ probíhá v rámci projektu Efektivní podpora zdraví osob ohrožených chudobou a sociálním vyloučením OPZ ESF, reg.č. CZ.03.2.63/0.0/0.0/15_039/0009439 .
Krevní banka FNUSA na Olympijském festivalu 🗓 🗺
Pro příchozí se otevřou brány SKP Komety, která se po dobu trvání her v Tokiu, tedy od 23. července do 8. srpna, přemění na olympijský areál. Do Brna přinese Olympijský festival celkem 17 dní sportování a skvělé atmosféry. Odborníci z Krevní banky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně budou na festivalu k dispozici pro zájemce o zjištění krevní skupiny. Dnes v čase 9:00-13:00 h.
Krevní banka FNUSA na Olympijském festivalu 🗓 🗺
Pro příchozí se otevřou brány SKP Komety, která se po dobu trvání her v Tokiu, tedy od 23. července do 8. srpna, přemění na olympijský areál. Do Brna přinese Olympijský festival celkem 17 dní sportování a skvělé atmosféry. Odborníci z Krevní banky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně budou na festivalu k dispozici pro zájemce o zjištění krevní skupiny. Dnes v čase 15:00-19:00 h.
V areálu nemocnice natáčeli filmaři
V areálu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně proběhlo natáčení několika obrazů připravovaného dětského seriálu o Johanu Gregorovi Mendelovi. V příštím roce totiž uplyne 200 let od jeho narození.
Důvodem vzniku seriálu není jen výročí narození J. G. Mendela, ale i snaha přiblížit zakladatele genetiky dětem. Režisérem seriálu České televize je Pavel Šimák, vědce Mendela si zahraje Pavel Kříž. V hlavní dětské roli se představí jeden z dětských herců úspěšného seriálu ČT Kukačky Theo Schaefer. Ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně, v místě, kde Johann Gregor Mendel skutečně krátce působil, se natáčelo na dvou místech.
Kolapsy z horka zatím nejsou velké
Lékaři ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně zatím nezaznamenali vysoký nárůst pacientů, kteří by kolabovali z horka. V interních ambulancích denně ošetří do pěti lidí.
Převážně jsou to starší a chronicky nemocní lidé, kterým se při opakovaných vedrech přitíží. „Včera jsme ošetřili pacientku, která strávila dva dny opalováním se na koupališti. Nadměrné slunění jí neudělalo dobře, navíc se přidaly neurologické potíže, takže jsme ji museli hospitalizovat,“ uvedla interní lékařka MUDr. Lenka Zimolková z II. interní kliniky FNUSA a LF MU. „Další včerejší pacientkou byla starší paní, které se udělalo špatně z horka, a byla hodně dehydrovaná. Dostala infuze, zavodnili jsme ji a po několika hodinách mohla odejít domů. Očekávali jsme s kolegy, že kolapsů z veder bude mnohem více, naštěstí se tak nestalo. Lidé už jsou možná více poučení,“ konstatovala Lenka Zimolková.
Lékaři dodávají, že nejvíce ostražití by měli být senioři, kteří vysoké teploty často podcení. Rady, jak předejít kolapsům z horka jsou stále stejné, ale je dobré si je neustále opakovat. Lidé by měli hodně pít, nejlépe čistou vodu, omezit alkohol i kávu. Měli by si rovněž dávat pozor na samotný pobyt na slunci, chránit si hlavu a vyhýbat se fyzické zátěži. A trávit čas, pokud je to možné, spíše ve stínu, doma hodně větrat. Pokud se již senior začne cítit špatně, měl by navštívit lékaře. „Akutní problémy se projevují zvracením, bolestí hlavy, kolísavým tlakem. Starší lidé by příznaky neměli podceňovat a raději by měli vyhledat odbornou pomoc,“ dodala lékařka Lenka Zimolková.
Kvalita spermatu po očkování mRNA vakcínami
Zpracoval Mgr. Jan Bobek, Ph.D., Cerebrovaskulární výzkumný tým FNUSA-ICRC
Dne 17. 6. 2020 zveřejnil časopis The Journal of the American Medical Association článek o kvalitě spermatu po očkování mRNA vakcínami proti COVID-19.
Vakcíny BNT162b2 (Pfizer-BioNTech) a mRNA-1273 (Moderna) se běžně používají pro očkování proti COVID-19 po celém světě. Doposud ale nebylo známo, jaký účinek mají tyto vakcíny na plodnost očkovaných. Při nákaze nemocí COVID-19 totiž dochází ke snížení kvality spermatu u pacientů a vědci se rozhodli zjistit, jestli je tomu tak i v případě očkování mRNA vakcínou.
Vědci do studie přizvali zdravé dobrovolníky mezi 18 a 50 lety, kteří se přihlásili k očkování ve fakultní nemocnici v Miami mezi 17. prosincem 2020 a 12. lednem 2021. Do studie mohli vstoupit pouze v případě, že neprodělali COVID-19 v posledních 90 dnech a zároveň byli pohlavně zdraví. Dobrovolníci poskytli vzorky spermatu po 2 až 7 dnech sexuální abstinence před první dávkou vakcíny a v průměru 70 dní po druhé dávce vakcíny. Lékaři u vzorků analyzovali objem, koncentraci, pohyblivost a celkový počet obsažených spermií.
Studie se zúčastnilo 45 mužů s průměrným věkem 28 let. 21 z nich obdrželo vakcínu od společnosti Pfizer-BioNTech a dalších 24 vakcínu od společnosti Moderna. V průměru došlo u sledovaných mužů po očkování k mírnému nárůstu koncentrace, počtu pohyblivých spermií i objemu ejakulátu. 8 mužů mělo na začátku výzkumu navíc sníženou koncentraci spermií v ejakulátu (tzv. oligospermie) a u 7 z nich se po očkování tento stav zlepšil do normálu.
Vědci z těchto výsledků vyvozují, že u 45 mužů nedošlo po očkování mRNA vakcínami ke snížení kvality spermatu. Tento výsledek vysvětlují tím, že mRNA vakcíny neobsahují živý virus a z toho důvodu nemohou narušovat plodnost tak, jako to dělá původce nemoci COVID-19. Mírné zvýšení kvality spermatu po očkování je podle vědců v rámci normy a mohlo k němu dojít na základě individuálních výkyvů hormonální aktivity u jednotlivých mužů.
Vědci také dodávají, že výsledky jsou limitovány nízkým počtem jedinců, jejich mladým věkem a dobrým zdravím. Výsledky proto nelze generalizovat na celou populaci.
Zdroj: Gonzalez DC, Nassau DE, Khodamoradi K, et al. Sperm Parameters Before and After COVID-19 mRNA Vaccination. JAMA. Published online June 17, 2021. doi:10.1001/jama.2021.9976
Projekt Saste Roma naučí nejen Romy, jak pečovat o své zdraví
Jak zlepšit zdraví nejen ve vyloučených lokalitách řeší projekt Saste Roma (Zdraví Romové), který odstartoval v Mezinárodním centru klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. Tříletý projekt má za cíl zvýšit zdravotní gramotnost o nejzávažnějších onemocněních a na jeho řešení se podílí řada odborníků napříč Českou republikou.
Průměrný věk dožití u romských mužů je 57 a u romských žen 65 let. To je ve srovnání s většinovou populací přibližně o 18 let méně. Romové také oproti většinové populaci trpí dvakrát častěji výskytem vícečetných diagnóz (více než jedno závažné onemocnění). Na vině je často neznalost, jak se o své zdraví starat, nedostatek informací a podpory pro změnu životního stylu nebo ostych z návštěvy lékaře. To by měl změnit projekt Saste Roma zaměřený na prevenci závažných onemocnění ve vyloučených lokalitách, jejichž nejčastějšími obyvateli jsou právě Romové.
Výsledkem téměř tříletého projektu bude řada vzdělávacích nástrojů, od informačních brožur, přes kulturní akce, vzdělávací e-learning, až po mobilní aplikaci. „Projekt se zaměří na vývoj, implementaci a evaluaci několikaleté zdravotní kampaně ve vyloučených lokalitách. Pokryjeme ta nejzávažnější onemocnění, ať už jde o cerebrovaskulární, kardiovaskulární, onkologické či duševní choroby,“ přiblížila obsah Hana Maršálková, vedoucí projektu Saste Roma a vedoucí skupiny Public Health v rámci Cerebrovaskulárního výzkumného programu, která projekt realizuje. „Online nástroje, aplikace a osvětové akce budou dostupné a využitelné také pro širokou veřejnost a speciální část věnujeme také školákům“ doplnila Maršálková.
Na výstupech pracuje expertní tým, který nyní čítá zhruba 40 odborníků z řad lékařů, sociologů, pedagogů, specialistů na marketing zdraví či expertů na vyloučené lokality. Do projektu se zapojila i řada institucí – několik klinik Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, Fakultní nemocnice Brno či Masarykův onkologický ústav. Důležitým faktorem úspěchu bude také zapojení terénních pracovníků ze Státního zdravotního ústavu, Krajské hygienické stanice nebo organizací podporujících romské komunity.
„Každý projekt zaměřený na zdraví populace v sociálně vyloučených lokalitách je velice potřebný a pozitivní dopady na zdravotní stav obyvatel se pak odráží také v celkovém zlepšení sociální situace,“ potvrzuje význam projektu MUDr. Marie Nejedlá, vedoucí Centra podpory veřejného zdraví Státního zdravotního ústavu. Doktorka Nejedlá a její tým terénních pracovníků zajistí šíření vzdělávacích nástrojů projektu přímo v cílových komunitách.
„Projekt bude doplněn i dotazníkovým šetřením v cílových oblastech, které zmapují znalosti a postoje obyvatel a také ověří, nakolik byla zdravotní intervence efektivní. Díky vědeckému přístupu chceme zajistit, že projekt a jeho navazující aktivity budou co nejúčinnější,“ uzavírá profesor Robert Mikulík, odborný garant projektu z Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a garant sekce cerebrovaskulárních onemocnění.
Projekt Saste Roma – Rozvíjíme zdraví ve vyloučených lokalitách je financován z Fondů EHP 2014-2021, projekt č. ZD-ZDOVA2-002.
Zapojení SZÚ probíhá v rámci projektu Efektivní podpora zdraví osob ohrožených chudobou a sociálním vyloučením OPZ ESF, reg.č. CZ.03.2.63/0.0/0.0/15_039/0009439 .
Znáte svůj krevní tlak? Hypertenzí trpí 40 procent Brňanů 🗓
Znáte svůj krevní tlak? Tak zní název celotýdenní osvětové akce nemocniční lékárny Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, která chce při příležitosti Světového dne hypertenze (17. 5.) upozornit veřejnost na problematiku vysokého krevního tlaku. Hypertenze se týká čtyř Brňanů z deseti a nese s sebou řadu dalších zdravotních rizik.
Zájemci si v týdnu od 17. do 21. května mohou přijít do lékárny na Hybešově ulici změřit krevní tlak, nechat si svůj výsledek zhodnotit a využít možnosti poradenství, které lékárna nabízí. Vyškolení odborníci jim poradí nejen v oblasti farmakoterapie, ale i s nastavením vhodnější životosprávy a s léčbou dalších onemocnění, která se na vysoký krevní tlak vážou.
„Vysoký krevní tlak může být součástí celého komplexu další příznaků, označovaného jako metabolický syndrom. Projevuje se dále také vysokou hladinou tuků v krvi, vysokým množstvím cukru a kyseliny močové v těle, obezitou,“ vysvětlil PharmDr. Marek Lžičař z konzultačního centra nemocniční lékárny a dodal, že hypertenze zvyšuje také riziko kardiovaskulárních onemocnění.
Podle výsledků studie Kardiovize (FNUSA-ICRC), která na vzorku jednoho procenta obyvatel města Brna dlouhodobě sleduje zdraví v jihomoravské metropoli, trpí hypertenzí 40 procent Brňanů. „U mužů to je dokonce 46 procent. V naší výzkumné kohortě lidí ve věku 25 až 65 let je nejpostiženější skupinou ta nejstarší, sledovaní účastníci mezi 55 a 65 lety mají vysoký tlak dokonce v téměř 63 procentech případů,“ uvedla koordinátorka studie Jana Jarešová.
Lékárna je během týdne zájemcům o konzultaci otevřena denně mezi 9. a 14. hodinou, po předchozí telefonické domluvě i mimo tento čas. „Poradíme vám, jaká by měla být optimální hodnota krevního tlaku s ohledem na vaše onemocnění, vysvětlíme správné způsoby užívání léků na snížení tlaku. Zároveň vám doporučíme nefarmakologické přístupy v léčbě hypertenze, včetně pohybových a výživových doporučení,“ zve za tým lékárny PharmDr. Marek Lžičař a dodává: „Tlak krve je totiž možné udržet na požadované úrovni jak vhodnou farmakoterapií, tak zároveň i úpravou životního stylu. Pohybem, zdravou stravou, omezením stresu a nekouřením.“
Dopravní úrazovost. Znalectví v České republice 🗓
Mezioborový kongres je určen státním zástupcům, soudcům, advokátům, složkám integrovaného záchranného systému, soudním znalcům, pojišťovnám a všem, které zajímá uvedená problematika. Naším cílem je uspořádat mezioborový kongres, který svojí odborností přispěje k širšímu přehledu a orientaci v mezioborové spolupráci a ke zkvalitnění profesní činnosti.
PODZIMNÍ KURZ PRO DOSPĚLÉ: FEUERSTEINOVA METODA JAKO KOGNITIVNÍ TRÉNINK PRO ŽIVOT
Oddělení klinické logopedie zve na kurz Feuersteinovy metody pro dospělé, který se uskuteční v termínech:
Co Vám kurz přinese:
– schopnost vytvářet si vlastní strategie řešení úkolu,
– schopnost klást si otázky, kterými se rozvíjí řešení úkolu,
– schopnost přijmout chybu jako zdroj učení,
– schopnost respektovat postupy řešení ostatních,
– schopnost být otevřený změnám, umět se na ně adaptovat,
– schopnost aplikovat strategie v praxi.
Více informací ZDE.
Výskyt COVIDu-19 u očkovaných a neočkovaných zdravotníků
Zpracoval Mgr. Jan Bobek, Ph.D., Cerebrovaskulární výzkumný tým FNUSA-ICRC
Dne 6. 5. 2021 zveřejnil prestižní časopis The Journal of the American Medical Association Network studii o výskytu COVIDu-19 u očkovaných a neočkovaných zdravotníků.
Vědci z Izraele zmapovali, jaký vliv mají dvě dávky vakcíny Pfizer–BioNTech (BNT162b2) na výskyt COVID-19 mezi pracovníky ve zdravotnictví.
Vědci v této restrospektivní studii použili data o příznakových i bezpříznakových nákazách COVIDem-19, získaná PCR testem mezi 20. prosincem 2020 a 25. únorem 2021. Z 6710 testovaných zdravotníků jich 5953 (89 %) obdrželo alespoň jednu dávku vakcíny a 5517 (82 %) obě dávky vakcíny. Pouze 757 testovaných zdravotníků očkováno nebylo.
Příznakový průběh COVIDu-19 zasáhl 8 zdravotníků (0,15 %), kteří byli očkováni oběma dávkami vakcíny, zatímco ve skupině bez vakcíny postihl 38 zdravotníků (5 %). Bezpříznakový COVID-19 vědci zaznamenali u 19 plně vakcinovaných (0,34 %) a 17 nenaočkovaných zdravotníků (2 %).
Výskyt příznakové i bezpříznakového COVIDu-19 byl u očkovaných zdravotníků významně nižší než u zdravotníků, kteří očkování nepodstoupili. Zjištění jsou limitována použitím retrospektivního designu.
Zdroj: Angel Y, Spitzer A, Henig O, et al. Association Between Vaccination With BNT162b2 and Incidence of Symptomatic and Asymptomatic SARS-CoV-2 Infections Among Health Care Workers. JAMA. Published online May 06, 2021. doi:10.1001/jama.2021.7152