Těžší průběh covidu a vyšší riziko úmrtí. Skutečnost, která motivovala miliony kuřáků po celém světě, aby svému zlozvyku řekli ne. Letošní kampaň Světové zdravotnické organizace ke Světovému dni bez tabáku (31. 5.) k takovému závazku vybízí i ostatní a nemocniční lékárna Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně se přidává s osvětovou akcí Začněte žít bez tabáku.

Odborníci z konzultačního centra lékárny si na týden od 31. května do 4. června pro zájemce připravili ukázku terapeutických variant nikotinové substituce i s možností vyzkoušet si konkrétní žvýkačky, pastilky, spreje a náplasti, tedy produkty, které přestávajícím kuřákům pomáhají zvládat abstinenční příznaky.

„Zájemcům můžeme změřit také množství oxidu uhelnatého ve vydechovaném vzduchu, což u kuřáků ukazuje na množství vykouřených cigaret,“ doplnil PharmDr. Marek Lžičař, který se v konzultačním centru nemocniční lékárny zaměřuje právě na pomoc lidem, kteří se rozhodnou přestat kouřit. „V lékárně se problematikou odvykání kouření a pomoci při tomto nelehkém procesu zabýváme dlouhodobě. Díky tomu vidíme, že má naše služba smysl,“ uvedl Marek Lžičař s tím, že úspěšně přestane kouřit více než polovina příchozích.

Při úvodní konzultaci v lékárně klientům stanoví míru závislosti na nikotinu a navrhnou další postup. Obvykle vytvoří plán na tři až čtyři měsíce, během kterých pacient dochází pravidelně na konzultace. Služba je poskytovaná bezplatně.

Kouření je významný rizikový faktor srdečního infarktu a cévní mozkové příhody, nádorových onemocnění, cukrovky nebo nemocí plic, ale i poruch spánku. Podle studie Kardiovize, která na vzorku jednoho procenta obyvatel Brna dlouhodobě sleduje lokální úroveň zdraví, přitom kouří 23,5 % Brňanů a dalších 25,6 % patří do skupiny bývalých kuřáků. „Největší počet cigaret denně vykouří lidé ve věku 65 let a více, zapálí si v průměru více než devatenáctkrát za den,“ uvádí koordinátorka studie Jana Jarešová.

18 procent kuřáků užívá kromě cigaret také jiné tabákové výrobky, nejčastěji to jsou e-cigarety (38 %). „V elektronických cigaretách vzniká také dým, ale neobsahuje zdaleka takové množství škodlivých látek. Přesto není zcela jisté, že nepředstavuje žádné zdravotní riziko. Do těla uživatele se dostává nikotin a při dlouhodobém používání může vzrůst míra závislosti. Při případném návratu k cigaretám je nutné kouřit výrazně vyšší počet cigaret k zajištění požadované hladiny nikotinu v těle,“ upozornil Marek Lžičař.

Odborníci v nemocniční lékárně na Hybešově ulici uvítají zájemce o odvykání kouření denně mezi 9. a 14. hodinou, po předchozí telefonické domluvě na čísle +420 543 182 164 také mimo tento čas. „Věříme, že během této týdenní akce přivedeme k rozhodnutí přestat kouřit další pacienty, které společně dovedeme až k nekuřáctví,“ uzavřel za konzultační centrum lékárny Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně PharmDr. Marek Lžičař.

Začněte žít bez tabáku, vybízí akce lékárny FNUSA

Začněte žít bez tabáku, vybízí akce lékárny FNUSA

Chcete zabránit rozvoji cukrovky? Nejste spokojeni se svou váhou? Necítíte se ve svém těle dobře? Tyto tři otázky jsou součástí kampaně pro nábor do nového projektu podpory správného životního stylu, který odstartuje už o prázdninách v Mezinárodním centru klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC).

Pilotní výzkumný projekt bude realizovat výzkumný tým Kardiovize, kde se vědci soustředí právě na choroby spojené s nesprávnými životními návyky. „Nejprve vyhodnotíme současný stav jedince, například pohybovou aktivitu, zdravotní anamnézu či stravovací návyky a na základě těchto informací stanovíme riziko rozvoje diabetu 2. typu,“ popsal vedoucí výzkumného týmu Juan Pablo Gonzalez Rivas. Pak bude následovat konzultace s lékařem, nutričním poradcem a trenérem za účelem sestavení tříměsíčního individuálního plánu. Jeho cílem bude motivovat pacienta ke snížení váhy, a s ní souvisejícím zlepšením hladiny glukózy, lipidů i krevního tlaku – zkrátka zlepšení zdraví a kvality života.

Do studie se může zapojit každý člověk ve věku od 25 do 75 let, který má hodnotu body mass indexu (BMI) v rozmezí 25 kg/m2 až 40 kg/m2. Stanovení přibližného BMI je jednoduché, stačí pouze kalkulačka. Jde o podíl hmotnosti a výšky v metrech na druhou. Pilotní projekt poběží celkem šest měsíců, po lékařském vyšetření a vyšetření u nutričního terapeuta zahájí vybraní jedinci program změny životního stylu pod vedením specializovaného kouče. Během studie provedou vědci kvůli zjištění hodnoty krevních tuků a cukrů také krevní odběry.

„Je to pro nás opravdu výzva, a pokud se projekt podaří v lokálním měřítku, rádi bychom ho rozšířili pro celou českou populaci. Chceme pomoci co nejvíce lidem,“ dodal Gonzalez Rivas.

Startuje nábor do nové studie Kardiovize

Zpracovala MVDr. Jana Doležalová, Ph.D., Cerebrovaskulární výzkumný tým FNUSA-ICRC

Ačkoli těhotné ženy patří do kategorie pacientů se zvýšeným rizikem morbidity a mortality u nemoci COVID-19, byly vyloučeny z 3. fáze klinických studií testujících vakcíny proti COVID-19. V předešlých studiích výzkum zodpověděl otázku bezpečnosti vakcín proti COVID-19 pro těhotné ženy a jejich novorozené dětí, nejnovější studie publikovaná v časopise The Journal of the American Medical Association 13. května 2021 se proto zabývá otázkou, jakou imunitní odpověď tyto vakcíny dokáží u této skupiny pacientů vyvolat.

Do kohortní studie bylo zahrnutých 103 žen ve věku 18 až 45 let, z nichž bylo v době studie 30 těhotných a 16 z nich kojilo. Ženy dostaly vakcíny mRNA-1273 (Moderna, 46 %) nebo BNT162b2 (Pfizer-BioNTech,  54 %), přičemž 22 těhotných a 6 netěhotných neočkovaných žen již v minulosti překonalo infekci COVID-19. Vzorky byly odebírány 21. den (medián; 17.–27. u netěhotných, 14.–36. u těhotných) nebo 26. den (medián; 19.–31. den) u kojících žen. Hodnocení bylo zaměřeno na vazební schopnost na doménu vázající se na receptor SARS-CoV-2, neutralizující a funkční protilátkovou odpověď u těhotných, kojících a netěhotných žen po očkování. Humorální a buněčná imunitní odpověď byla stanovená proti původnímu kmeni SARS-CoV-2 USA-WA1 / 2020, jakož i proti variantám B.1.1.7 a B.1.351. Od žen, které v době studie porodily, byla odebrána i pupečníková krev, a od kojících také mateřské mléko.

Po druhé dávce vakcíny byla horečka hlášena u 4 těhotných žen (14 %), 7 kojících žen (44 %) a 27 netěhotných žen (52 %). Po očkování byly u těhotných, kojících a netěhotných žen přítomny vazebné, neutralizační a funkční protilátkové odpovědi, jakož i odpovědi CD4 a CD8 T-buněk (lymfocytů). Vazebné a neutralizační protilátky byly také pozorovány v dětské pupečníkové krvi a mateřském mléce. Ačkoli byly vazebné a neutralizační titry protilátek proti sledovaným variantám SARS-CoV-2 B.1.1.7 a B.1.351 snížené, odpovědi T-buněk byly proti těmto virovým variantám zachovány.

Studie tedy prokázala, že po očkování mRNA vakcínou COVID-19 u těhotných žen byly vytvořené protilátky, které byly přeneseny i do pupečníkové krve a mateřského mléka. U těhotných a netěhotných žen, které byly očkovány, se vyvinuly zkříženě reaktivní protilátkové odpovědi a reakce T-buněk proti všem sledovaným variantám COVID-19.

Zdroj: Collier AY, McMahan K, Yu J, et al. Immunogenicity of COVID-19 mRNA Vaccines in Pregnant and Lactating Women. JAMA, May 13, 2021. doi:10.1001/jama.2021.7563 

Zpracoval Mgr. Jan Bobek, Ph.D., Cerebrovaskulární výzkumný tým FNUSA-ICRC.

Dne 29. 4. 2021 zveřejnil prestižní časopis The Journal of the American Medical Association článek o zdravotním stavu novorozenců, kteří se narodili matkám pozitivně testovaným na COVID-19.

Vědci ze Švédska využili data ve zdravotních registrech k tomu, aby objasnili vliv koronavirové nákazy u rodiček na zdravotní stav novorozenců. Prozkoumali 92 % všech porodů, ke kterým ve Švédsku došlo mezi 11. březnem 2020 a 31. lednem 2021. Z výzkumu byly vyřazeny děti se závažnými vývojovými vadami.

Vědci studovali údaje o celkem 88 159 novorozencích, z toho 2 323 novorozenců porodily matky, které byly pozitivně testovány na COVID-19. Při porovnání těchto 2 323 novorozenců s potomky matek negativních na COVID-19 zjistili vědci tyto poznatky:

  • Děti matek pozitivně testovaných na COVID-19 vyžadovaly dodatečnou zdravotní péči častěji (12 % novorozenců) než děti matek bez COVIDu-19 (8 % novorozenců).
  • Děti matek pozitivně testovaných na COVID-19 byly po porodu statisticky významně nemocnější (1,2 % novorozenců mělo onemocnění dýchacích cest a 3,6 % mělo novorozeneckou žloutenku) než děti matek bez COVIDu-19 (0,5 % novorozenců mělo onemocnění dýchacích cest a 2,5 % mělo novorozeneckou žloutenku).

V ostatních ohledech nenašli vědci mezi novorozenci v obou skupinách žádný statisticky významný rozdíl.

Švédští vědci z těchto výsledků vyvozují, že děti matek nakažených COVID-19 mají mírně zvýšený výskyt novorozeneckých onemocnění. Protože je však výskyt těchto onemocnění relativně vzácný, byl by pro přesnější poznatky potřeba mnohem větší soubor dětí.

Zdroj: Norman M, Navér L, Söderling J, et al. Association of Maternal SARS-CoV-2 Infection in Pregnancy With Neonatal Outcomes. JAMA. Published online April 29, 2021. doi:10.1001/jama.2021.5775

Zpracoval Mgr. Jan Bobek, Ph.D., Cerebrovaskulární výzkumný tým FNUSA-ICRC

V prestižním časopise The New England Journal of Medicine vyšel 20. května článek o efektivitě vakcíny NVX-CoV2373 (NovaVax) proti jihoafrické (B.1.351) variantě viru SARS-CoV-2. Vakcína od společnosti NovaVax se v klinických testech jeví jako uspokojivě bezpečná a účinná proti Covidu-19. Vědci se proto rozhodli prověřit její účinnost i v Jihoafrické republice, kde se vyskytuje varianta viru (B.1.351), která některým vakcínám odolává. Vědci do studie přijali 2 684 dospělých mezi 18 a 84 lety věku bez protilátek proti Covidu-19 a rozdělili je náhodně 1:1 do dvou skupin. První skupina obdržela dvě dávky placeba, zatímco druhá skupina dostala dvě dávky vakcíny NovaVax. Ve skupině s placebem se mírný až středně závažný Covid-19 rozvinul u 29 lidí, zatímco ve skupině s vakcínou u 15 lidí. Více než 92 % nakažených prodělalo jihoafrickou variantu Covidu-19. Vědci z těchto výsledků vyvozují, že vakcína NovaVax snižuje šanci na nákazu Covidem-19 a poskytuje částečnou ochranu i před jihoafrickou (B.1.351) variantou viru SARS-CoV-2.

Zdroj: Shinde V, Bhikha S, Hoosain Z, Archary M, Bhorat Q, Fairlie L, Lalloo U, Masilela MSL, Moodley D, Hanley S, Fouche L, Louw C, Tameris M, Singh N, Goga A, Dheda K, Grobbelaar C, Kruger G, Carrim-Ganey N, Baillie V, de Oliveira T, Lombard Koen A, Lombaard JJ, Mngqibisa R, Bhorat AE, Benadé G, Lalloo N, Pitsi A, Vollgraaff PL, Luabeya A, Esmail A, Petrick FG, Oommen-Jose A, Foulkes S, Ahmed K, Thombrayil A, Fries L, Cloney-Clark S, Zhu M, Bennett C, Albert G, Faust E, Plested JS, Robertson A, Neal S, Cho I, Glenn GM, Dubovsky F, Madhi SA; 2019nCoV-501 Study Group. Efficacy of NVX-CoV2373 Covid-19 Vaccine against the B.1.351 Variant. N Engl J Med. 2021 May 20;384(20):1899-1909. doi: 10.1056/NEJMoa2103055. Epub 2021 May 5. PMID: 33951374; PMCID: PMC8091623

Dobrovolníci z DobroCentra u sv. Anny, které funguje při Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně, nemohou již více než rok navštěvovat pacienty. Snaží se tedy pomáhat, kde se dá. Přesto jim ale chybí kontakt s hospitalizovanými, stejně jako pacientům chybí návštěvy dobrovolníků. Jako provizorní řešení tak v DobroCentru u sv. Anny vymysleli akci Pošli to dál…

Dobrovolníci přišli s nápadem, že by si pacienti mohli navzájem poslat podporující vzkazy. „Připravíme pro ně papírová srdíčka, a kdo bude chtít, může napsat nebo nakreslit podporující vzkaz, přání či obrázek pro jiného pacienta. Personál rozdá srdce pacientům, pak je již popsaná vybere, my je vyzvedneme a předáme zdravotníkům na jiném oddělení nebo klinice, kde je zase rozdají,“ řekla vedoucí DobroCentra u sv. Anny Mgr. Svatava Kalná a dodala, že zapojit se může i veřejnost. „Vzkaz pro pacienty může napsat nebo nakreslit kdokoliv a poslat třeba poštou nebo mailem do nemocnice. My pak vše předáme pacientům.“

Nápad se líbí i zdravotníkům. „Určitě vítáme každou aktivitu, která pomůže našim pacientům zpestřit jejich pobyt v nemocnici. Věřím, že nějaký milý či zajímavý vzkaz každého potěší,“ doplnila vrchní sestra I. neurologické kliniky FNUSA a LF MU ing. Marcela Staňková.

Akce Pošli to dál… se uskuteční v posledním květnovém týdnu. Pokud bude o vzkazy velký zájem, zvažují dobrovolníci její prodloužení či pokračování.

Pošli to dál…

Zabránit aktivaci buněčného receptoru, který zpomaluje růst a způsobuje achondroplázii. Přelomový způsob léčby genetických poruch růstu popsali vědci z Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC) a Biologického ústavu Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně společně s japonskými kolegy.

Klíčovou látkou je v tomto případě RNA aptamer s přímo bondovským názvem RBM-007, který funguje jako past na ligandy. Ligandy jsou povětšinou malé proteiny, které vytváří komplexy s buněčnými receptory a dokáží je aktivovat. V případě achondroplázie jde o receptor FGFR3, jehož zvýšená aktivita zpomaluje růst buněk chrupavky. Aptamer je uměle vytvořená část ribonukleové nebo deoxyribonukleové kyseliny, která se naváže na ligand – ten již tím pádem nemůže aktivovat receptory FGFR 3 a tím zabraňuje poruchám růstu.

Pavel Krejčí, vedoucí výzkumného týmu Buněčná signalizace FNUSA-ICRC, se na tomto objevu významně podílel. „Japonská firma vyvinula tento RBM-007 pro léčbu AMD (Age-related Macular Degeneration, forma slepoty), nicméně jsme si všimli jeho potenciálu pro léčbu poruch růstu a začali jsme spolupracovat právě v této oblasti,“ popsal začátky spolupráce Krejčí. To bylo před pěti lety a v současnosti již RBM-007 vstupuje do první fáze klinických zkoušek a je testován u japonských pacientů. Výsledky jsou velmi slibné, testování nového léku je však běh na dlouhou trať. „Lék na achondroplázii Vosoritide, na jehož výzkumu jsem se podílel, se k prvním pacientům dostane po více než šestnácti letech,“ dodal Krejčí.

Hlavní zaměření týmu Buněčná signalizace FNUSA-ICRC, tedy výzkum receptorových tyrozinových kináz, kam právě patří FGFR3, tímto zdaleka nekončí. „V současnosti máme rozpracováno přibližně patnáct projektů,“ potvrdil Krejčí. Jedním z nich je výzkum aptamerů, které by nefungovaly jako past na ligand, ale inhibovaly receptory přímo. Výsledkem by mohla být nová generace molekul s velkým potenciálem pro léčbu nemocí souvisejících s poškozením různých orgánů, nejenom kostí. „Snažíme se vytvořit most mezi základním a klinickými výzkumem. Zatím se nám to daří, snad to vydrží i do budoucna,“ dodal Pavel Krejčí.

Publikace vyšla v prestižním časopise Science Translational Medicine.

Achondroplázie je genetická forma trpasličího vzrůstu, výška v dospělosti u postižených touto nemocí je průměrně 125 cm. Jde o nejčastější formu genetické poruchy růstu u člověka, která je způsobena mutacemi v genu pro FGFR3. V České republice se rodí ročně 4-5 dětí s touto poruchou. Před čtyřmi lety založili vědci z Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC) registr těchto dětí, díky kterému sbírají data o jejich zdravotním stavu.

Česko-japonská spolupráce - nový způsob léčby achondroplazie

Více informací k tématu:

Ing. Jiří Erlebach, PR FNUSA-ICRC, tel.: 731 516 374, jiri.erlebach@fnusa.cz

Mezioborový výzkumný tým složený z lékařů a vědců z Centra epilepsie I. neurologické kliniky Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, výzkumného centra CEITEC Masarykovy univerzity (CEITEC MU) a z Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií Vysokého učení technického v Brně (FEKT VUT), pod vedením profesora Ivana Rektora, první autorka MUDr. Klára Štillová, Ph.D., prozkoumal takzvaný Mozartův efekt u epileptických pacientů. Vědci zjistili, že mozek epileptických pacientů reaguje rozdílně při poslechu hudby Mozarta než při poslechu Haydna. Zatímco Mozartova hudba epileptické výboje signifikantně potlačila, Haydnova hudba způsobila nárůst výbojů u mužů a potlačení výbojů u žen. Výsledky jejich vědecké studie byly publikovány v prestižním odborném časopise European Journal of Neurology.

Termín „Mozartův efekt“ byl poprvé popsán v 90. letech doktorkou Frances Rauscherovou a jejími kolegy. Ti zjistili, že vysokoškoláci po poslechu deseti minut Mozartovy sonáty pro dva klavíry dosahují lepších výsledků při testu prostorové inteligence než v případech, kdy nic neposlouchali. Názory vědců a psychologů na účinnost Mozartova efektu byly však sporné. Mozartův efekt se váže na prostorové myšlení a prostorovou představivost. Vysvětlení tohoto jevu je možné najít ve způsobu, kterým mozek zpracovává hudbu i prostorovou představivost. Vyšetření na pozitronové emisní tomografii a nukleární magnetické rezonanci ukazují, že poslech hudby skutečně stimuluje velkou část mozku. Výsledky rozličných testů (včetně testů prostorového myšlení) ukazují, že na tom, jak náš mozek zpracovává hudbu se podílí část čelní i spánková.

Poslech hudby, zejména Mozartovy Sonáty pro dva klavíry D dur, KV 448, je považován za možnou terapii některých neuropsychiatrických poruch. Mozartův efekt byl doposud testován například u pacientů po mozkové ischemii, mozkovém traumatu nebo s Parkinsonovou nemocí. Filharmonie Brno dokonce v minulosti uspořádala cyklus koncertů nazvaný Mozartův efekt pro nastávající maminky a jejich blízké. Myšlenka vzešla z vědeckých poznatků o příznivém vlivu vhodné hudby na vývoj lidského plodu a schopnosti člověka pamatovat si pozitivní emoční zážitky již od prenatálního stavu. Tým brněnských vědců a lékařů se pokusil prozkoumat, jaký vliv má klasická hudba různých autorů na epileptické pacienty, a podařilo se jim dosáhnout velmi zajímavých závěrů. Výzkumný tým pod vedením profesora Ivana Rektora se zaměřil na poslech Mozartovy Sonáty pro dva klavíry D dur, KV 448, a na Haydnovu Symfonii č. 94.

„Mozartova Sonáta pro dva klavíry D dur, KV 448 je od 90. let používaná pro testování tzv.  Mozartova efektu. Jako kontrastní skladbu jsme vybrali skladbu Haydnovu, protože se jedná o skladby z téhož období a dalo se předpokládat, že u epileptických posluchačů – žádný z nich nebyl milovníkem klasické hudby – nebudou vyvolávat rozdílné emoční reakce. Symfonii jsme srovnávali se sonátou kvůli testování akustických vlastností, které se u těchto dvou skladeb lišily,“ vysvětluje profesor Ivan Rektor.

Vztah hudby k epilepsii je komplexní, hudba může provokovat záchvaty (musikogenní epilepsie) ale podle řady studií může mít i antiepileptický efekt. Protože výsledky předchozích studií nebyly jednoznačné, rozhodli se vědci ve FNUSA uskutečnit testování Mozartova efektu u 18 epileptických pacientů, kterým byly do mozku vnořeny elektrody v rámci předoperační přípravy (SEEG). Následně byla pacientům puštěna Mozartova Sonáta pro dva klavíry D dur, KV 448, přičemž u pacientů docházelo k signifikantnímu potlačení výbojů. Nebylo tomu však tak při poslechu začátku Haydnovy Symfonie č. 94, kdy docházelo sice k potlačení výbojů u žen, ale naopak k jejich nárůstu u mužů.

Analýza akustických parametrů ukázala, že rozdílná reakce je daná akustickými charakteristikami obou skladeb a částečně se lišící reakcí mužů a žen na tyto akustické parametry. „Dopad akustických vlastností hudby se v některých aspektech liší mezi muži a ženami. Muži jsou více senzitivní na disonanci a vysokofrekvenční oscilace, ženy jsou citlivější na energetické vlastnosti hudby. Ženy i muži reagují stejně na tonální kvalitu a rytmus. V jiné (ještě nepublikované) studii vidíme, že aktivace mozku poslechem hudby je ve většině mozkových oblastí stejná u mužů a žen, avšak v některých oblastech jsou patrny menší rozdíly,“ objasňuje tuto rozdílnou reakci profesor Ivan Rektor.

Antiepileptický efekt poslechu hudby by v budoucnu mohl sloužit jako neinvazivní stimulační léčebná metoda. Je však potřeba upřesnit parametry s terapeutickým účinkem, proto výzkum této problematiky v Centru pro epilepsie ve FNUSA a CEITEC MU nadále pokračuje.

Klasická hudba jako možná terapie pro epileptické pacienty

Krevní banka Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně připravila další benefit pro dárce krve. V rámci dárcovského odběru nově nabízí zdarma vyšetření hladiny protilátek IgG proti onemocnění COVID-19. Reaguje tím na poptávku dárců o vyšetření z krve, které odhalí, zda dotyčný covid prodělal a jestli je například v nebližších měsících nutná vakcinace.

„Dárci mají o vyšetření protilátek zájem, a když už je míváme v odběrových křeslech, napadlo nás, že by tato možnost mohla být hezkým poděkováním za jejich dobrovolné dárcovství,“ vysvětluje primářka Krevní banky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně MUDr. Jarmila Celerová.

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně chce tímto krokem také přivést nové dárce do odběrového centra – aktuálně má nedostatek zásob v krevních skupinách B pozitivní i negativní, A negativní a 0 negativní.

Již tuto středu se příchozí dárci mohou navíc těšit na další akci od dobrovolníků z DobroCentra u sv. Anny, kteří v době, kdy nemohou docházet na oddělení za pacienty, pravidelně pořádají události podporující bezplatné dárcovství. Tentokrát se akce, nazvaná tematicky Dejte lásce zelenou, darujte krev červenou, ponese v duchu jara. Kdy jindy udělat dobrou věc pro druhé než v květnu, měsíci lásky? Dárci krve se tak mohou těšit na rozkvetlou výzdobu odběrového centra a tematické dárečky.

Stávající dárci i prvodárci se mohou objednávat přes online rezervační systém na adrese kb.fnusa.cz nebo telefonicky na čísle 543 182 190 (7:00–15:00).

Novinky pro dárce krve: Jarní darování a test na protilátky

Dejte lásce zelenou, darujte krev červenou

Návštěvy pacientů ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně budou povoleny dvakrát týdně – ve středu a v neděli, a to vždy pouze v časovém rozmezí 15:00–17:00 hodin s tím, že návštěvou jsou jedna nebo dvě osoby, které můžou strávit s daným pacientem maximálně 15 minut za den. Výjimkou mohou být po dohodě s ošetřujícím lékařem pacienti v terminálním stadiu nemoci.

Vše musí samozřejmě proběhnout za dodržení všech hygienických a epidemiologických opatření. Návštěvník je povinen zdravotnickému personálu předložit dokument:

  • o negativním PCR testu, ne starším 7 dní, nebo antigenním testu, ne starším 72 hodin (platné jsou i negativní antigenní testy v rámci povinného testování zaměstnanců či test provedený ve školském zařízení, ne starší 72 hodin, doložené potvrzením zaměstnavatele nebo školy nebo čestným prohlášením),
  • nebo se musí prokázat certifikátem o provedeném očkování (platí nejdříve 22 dní po aplikaci první dávky, ale ne více než 90 dní, pokud nebyla aplikována druhá dávka, a ne déle než 9 měsíců, pokud byly aplikovány obě dávky; v případě očkování v jednodávkovém schématu platí nejdříve 14 dnů po aplikaci a nejpozději 9 měsíců po aplikaci),
  • případně potvrzením o prodělané nemoci COVID-19, kdy od prvního pozitivního PCR testu neuplynulo více než 180 dní.

Návštěva rovněž musí mít respirátor FFP2, a to i v případě povolení návštěvy ve venkovních prostorách nemocnice. Při vstupu na oddělení návštěva provede hygienickou dezinfekci rukou.

Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně žádá veřejnost, aby dodržovala všechny pokyny a na návštěvy za svými blízkými  lidé chodili pouze v případě, že jsou zdraví, a že budou mít všechny potřebné dokumenty.

Povolení návštěv dvakrát týdně je platné od středy 19. května a nevztahuje se na covidová oddělení.

Návštěvy budou ve FNUSA povoleny ve středu a v neděli