Aktuální k 16. 1. 2021

Zpracoval Mgr. Jan Bobek, Ph.D., Cerebrovaskulární výzkumný tým FNUSA-ICRC

Dne 16. 1. 2021 zveřejnil prestižní časopis The Lancet článek, ve kterém autoři zkoumají dlouhodobé následky onemocnění COVID-19 na pacienty, kteří byli propuštěni z nemocnice před 6 měsíci.

Dlouhodobé účinky nemoci COVID-19 dosud nebyly prozkoumány. Proto se autoři této studie zabývali zdravotním stavem bývalých pacientů, kteří byli mezi lednem a březnem 2020 propuštěni z nemocnice Jin Yin-tan ve Wu-chanu v Číně po prodělání nemoci COVID-19.

Studie se zúčastnilo 1733 z 2469 bývalých pacientů s COVID-19. Zbývajících 736 pacientů bylo ze studie vyřazeno kvůli úmrtí, závažné hospitalizaci či vážné duševní chorobě.

Šest měsíců po propuštění z nemocnice si 63 % ze zařazených pacientů stěžovalo na svalovou slabost, 26 % na potíže se spánkem a 23 % pacientů hlásilo stavy úzkosti či rozvoj depresivních stavů. U pacientů, kteří měli těžší průběh onemocnění v jeho akutní fázi, lékaři pozorovali závažnější poruchy funkce plic a změny v oblasti hrudníku. U pacientů byl také pozorován významný pokles v množství protilátek oproti stavu před 6 měsíci.

Autoři z těchto dat vyvozují, že půl roku po akutní infekci zažívají bývalí hospitalizovaní pacienti s nemocí COVID-19 hlavně únavu a svalovou slabost, případně také potíže se spánkem a úzkost nebo depresi. Pacienti, kteří byli během pobytu v nemocnici vážněji nemocní, měli závažnější dlouhodobé poškození plic a jejich funkce. Pokles v množství protilátek navíc vzbuzuje obavy, že by se tito pacienti mohli nakazit znovu.

Zdroj: Huang C, Huang L, Wang Y, Li X, Ren L, Gu X, Kang L, Guo L, Liu M, Zhou X, Luo J, Huang Z, Tu S, Zhao Y, Chen L, Xu D, Li Y, Li C, Peng L, Li Y, Xie W, Cui D, Shang L, Fan G, Xu J, Wang G, Wang Y, Zhong J, Wang C, Wang J, Zhang D, Cao B. 6-month consequences of COVID-19 in patients discharged from hospital: a cohort study. Lancet. 2021 Jan 16;397(10270):220-232. doi: 10.1016/S0140-6736(20)32656-8. Epub 2021 Jan 8. PMID: 33428867.

V pondělí 18. ledna začalo po sedmé hodině ranní ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně očkování registrovaných seniorů. Všechny termíny, uvolněné zatím do konce příštího týdne, jsou plné.

Dnes bude naočkováno celkem 107 seniorů, stejně tak i zítra, v dalších dnech zatím nemocnice uvolnila pouze 50 míst s tím, že čeká na zítřejší dodávku vakcín. „Pokud obdržíme avizované tři tisíce dávek, rozšíříme registr o další místa. Zájem seniorů je velký, všechny termíny, které jsme zatím do konce příštího týdnu uvolnili, jsou již plné,“ uvedl ředitel Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Ing. Vlastimil Vajdák.

Kvůli očkování seniorů byla posunuta aplikace druhé dávky zdravotníkům. Měli by ji dostat až v průběhu tohoto týdne.

Lékaři momentálně očkují seniory ve dvou ambulancích. Jedním z očkovaných seniorů byl také jednadevadesátiletý Jan Hrdý z Brna (foto), kterého doprovodil do ambulance syn. „Nikdo mě nemusel přemlouvat, naočkovat jsem se chtěl. Syn pomohl s registrací, která se nakonec povedla jen u mě, u manželky bohužel ne. Ale budeme to dál zkoušet,“ řekl Jan Hrdý s tím, že se po očkování cítí dobře.

Po spuštění očkování se vyskytlo pár drobných problémů, všechny souvisely s tím, že se do ambulancí dostavili i senioři, kteří nebyli registrováni a dožadovali se naočkování. Personál nemocnice je bohužel musel poslat domů, neregistrované zájemce mimo systém nemocnice naočkovat nemůže a samozřejmě nemá ani personální kapacity na to, aby s registrací příchozím pomohl.

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně pomáhá i s „mobilním“ očkováním. Mobilní týmy vyrážejí každý všední den do několika zařízení v Jihomoravském kraji. Konkrétně dnes budou očkovat na třech místech, a to celkem 198 lidí.

Kontakt pro média:

Mgr. Dana Lipovská, Tisková mluvčí, tel.: 543 182 006, dana.lipovska@fnusa.cz

Od pondělí 18. ledna 2020 začíná ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně očkování seniorů, kteří získali termín přes Centrální rezervační systém. Očkovací centrum je umístěno v 1. NP budovy A5.

Nejjednodušší přístup do očkovacího centra je z hlavního vchodu na ulici Pekařská. Příchozí se za vrátnicí vydají doleva a na konci chodby (ještě před průchodem do nové budovy) vyjedou výtahem nebo vystoupají po schodech o patro výš. Cesta je vyznačena také směrovkami.

„V termínu přiřazeném registrem by měli být příchozí senioři připraveni v čekárně. Na výzvu se dostaví do evidence, kde proběhne kontrola občanského průkazu a kartičky pojištěnce. Následně v čekárně senior vyčká na pozvání do ambulance, kde lékař provede kontrolu zdravotního stavu a příchozího naočkuje,“ popsala za organizační tým Lenka Hamříková a doplnila, že po aplikaci vakcíny senioři ještě 30 minut počkají pod dozorem, než odejdou domů.

Pro očkování ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně je nutné se předem zaregistrovat přes centrální rezervační systém. S registrací mohou seniorům pomoci jak rodinní příslušníci, tak bezplatná linka 1221, případně linka zřízená JMK – 800 129 921. Neregistrované osoby bez termínu nebudou očkovány.

V případě dotazů se veřejnost může obracet na Informační centrum FNUSA:

  • +420 543 185 555 (po – pá: 7:00 – 19:00; so – ne, sv.: 9:30 – 18:00),
  • e-mail: informacnicentrum@fnusa.cz.

Aktuální k 6. 1. 2021

Zpracovala MVDr. Jana Doležalová, Ph.D., Cerebrovaskulární výzkumný tým FNUSA-ICRC

V polovině března 2020 se mnoho zemí rozhodlo uzavřít školy ve snaze omezit šíření nemoci COVID-19. Ve Švédsku tomu tak nebylo, podporován byl pouze sociální distanc, bez nutnosti nosit roušku. Jako jedna z mála zemí se rozhodla ponechat otevřená předškolní zařízení (děti ve věku od 1 do 6 let) a školy (děti ve věku od 7 do 16 let). Poslední studie přináší vyhodnocení tohoto přístupu u dětí ve věku od 1 do 16 let a jejich učitelů.

Autoři získali údaje z celostátního registru a zaměřili se na případy se závažným stavem onemocnění COVID-19 (tj. přijetí na JIP). Sledovali všechny děti, které byly přijaty na JIP mezi 1. březnem a 30. červnem 2020 (škola skončila kolem 10. června) s laboratorně ověřeným nebo klinicky ověřeným onemocněním COVID-19, včetně pacientů, kteří byli přijati pro multisystémový zánětlivý syndrom u dětí (MIS- C), který pravděpodobně s COVID-19 souvisí.

Počet úmrtí z jakékoli příčiny z 1 951 905 dětí ve Švédsku (k 31. prosinci 2019), tj. před výskytem COVID-19, bylo 65 v období od listopadu 2019 do února 2020 a 69 během 4 měsíců trvání pandemie COVID-19 (březen až červen 2020). Od března do června 2020 bylo na JIP přijato celkem 15 dětí s COVID-19 (včetně dětí s MIS-C), z nichž 4 byly ve věku 1 až 6 let a 11 ve věku 7 až 16 let. Čtyři děti měly základní chronické koexistující onemocnění (rakovina-2, chronické onemocnění ledvin-1 a hematologické onemocnění-1). Žádné dítě nemocné s COVID-19 nezemřelo. Údaje dále ukázaly, že méně než 10 předškolních učitelů a 20 učitelů ve Švédsku bylo od 30. června 2020 přijato na jednotku intenzivní péče kvůli nemoci COVID-19.

Tato studie měla určité limity. Chyběly například údaje o přenosu COVID-19 v domácnostech u školáků. Navzdory tomu, že Švédsko nechalo otevřené školy a předškolní zařízení, během pandemie COVID-19 zaznamenalo nízký výskyt závažné formy nemoci mezi školáky a dětmi v předškolním věku. Z 1,95 milionu dětí ve věku od 1 do 16 let mělo 15 dětí COVID-19, MIS-C nebo obojí a bylo přijato na JIP, což se rovná 1 dítěti ze 130 000.

Zdroj: Ludvigsson JF, Engerström L, Nordenhäll C, et al. Open Schools, Covid-19, and Child and Teacher Morbidity in Sweden. The NEJM, published online January 6, 2021. DOI: 10.1056/NEJMc2026670. https://www.nejm.org/doi/full/10.1056/NEJMc2026670?query=featured_coronavirus

Ve čtvrtek, 14. ledna 2021 bylo za účasti rektora Masarykovy univerzity prof. MUDr. Martina Bareše, Ph.D., ředitele Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Ing. Vlastimila Vajdáka, prorektorky pro výzkum a doktorské studium na MU prof. RNDr. Šárky Pospíšilové, Ph.D., a výkonného ředitele Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC) Pavla Iványiho, MBA, LL.M., podepsáno Memorandum o spolupráci Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně v oblasti vědy a výzkumu.

„Obě instituce jsou v rámci vědy a výzkumy velice úzce propojeny, což nám umožňuje dosahovat kvalitních výsledků, ve kterých chceme společně s lékaři pokračovat. Oblast medicíny a farmacie je a bude v současném výzkumu rozhodně jednou z priorit naší univerzity,“ uvedl rektor MU Martin Bareš.

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně se od vzniku Masarykovy univerzity podílí na výuce studentů Lékařské fakulty MU. „Spolupráce s Masarykovou univerzitou pro mě byla a je jednou z velkých priorit. Jsem moc rád, že se posouvá zase o krok dál a věřím, že to bude ku prospěchu oběma stranám,“ uvedl Vlastimil Vajdák.

Po vzniku FNUSA-ICRC se spolupráce s Masarykovou univerzitou ještě prohloubila. Významná skupina vědeckých pracovníků se podílí na výzkumu jak ve FNUSA-ICRC, tak na fakultách MU, za všechny jmenujme například prof. Dr. Mgr. Jiřího Damborského, držitele ocenění Česká hlava, odborníka na biochemii doc. Mgr. Lumíra Krejčího Ph.D. či prof. MUDr. Roberta Mikulíka Ph.D., který se zabývá výzkumem a léčbou mozkové mrtvice. Výstupem společné spolupráce jsou i publikace v prestižních odborných časopisech. Z výsledků výzkumu pak jmenujme například patent na látku s potenciálním využitím jako léčivo na rakovinu prostaty.

Memorandum tyto náležitosti akcentuje a definuje role společných vědeckých týmů tak, aby došlo k optimalizaci výzkumných aktivit. Mezi benefity takto nastavené spolupráce patří například společné grantové aplikace, které mohou maximalizovat grantové šance a tím podpořit výzkum v Brně.

Zdroj: MUNI

Zdroj: MUNI

Kontakt pro média:

Mgr. Dana Lipovská, Tisková mluvčí, tel.: 543 182 006, dana.lipovska@fnusa.cz

Zbořit mýty o migréně a informovat o možnostech léčby má za cíl nová webová stránka připravená odborníky z I. neurologické kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA) a Lékařské fakulty MU.

„Migrénou trpí asi dvanáct až patnáct procent populace, tedy každý sedmý člověk, a řadu z nich to výrazně omezuje. Přestože je migréna obecně rozšířená a způsobuje svým nositelům často celoživotní hendikep, je ve společnosti zatím podceňována.  Kdo něco podobného nezažil, většinou nedokáže pochopit, co pacient s migrénou prožívá,“ říká autor projektu MUDr. Pavel Řehulka, Ph.D. z I. neurologické kliniky FNUSA a LF MU, kde vede Centrum pro diagnostiku a léčbu bolestí hlavy.

Příběhy pacientů, ale především informace o migréně a možnostech nové léčby proto přináší web www.migrenabrno.cz, který chce poukázat na to, že tuto nemoc nelze bagatelizovat.

Příkladem je zkušenost Silvie, která studuje na Masarykově univerzitě, a která trpí záchvaty migrény již deset let, přičemž poslední rok se intenzita záchvatů bolesti ještě zvýšila. Často podceňovaná a zesměšňovaná nemoc tak výrazněji zasáhla do jejího života. Když má totiž záchvat migrény, dokáže ji to i na tři dny zcela vyřadit z běžného života. Musela tak nemoci přizpůsobit i své studium a osobní plány. „Kvůli migréně si musím plánovat školní povinnosti na delší čas, přidávat si alespoň týden navíc, abych vše stihla. Nikdy totiž nevím, jak dlouho bude záchvat trvat. Velký problém je pak přítomnost ve výuce, kdy se mi třeba stalo, že jsem několikrát během cvičení musela odejít zvracet a vyučující se na mě dívali s nepochopením,“ dodává Silvie s tím, že řada lidí ji stále bere spíš jako hypochondra. Dokud lidem podrobně nevysvětlím, co migréna znamená, nedokážou si představit, jak je omezující.

„Ačkoliv má migréna několik podtypů, všechny mají podobné charakteristické projevy. Jde obvykle o jednostrannou bolest nejčastěji v oblasti spánku a čela, která často pulzuje a dosahuje až vysoké intenzity, je doprovázena nevolností nebo zvracením, světloplachostí a přecitlivělostí na zvuky. Jakákoliv fyzická aktivita, třeba i chůze nebo pouhý předklon, její projevy ještě zhoršuje,“ popisuje záchvat migrény neurolog.

To potvrzuje i Silvie: „Den s migrénou znamená, že mě od rána intenzivně bolí hlava, někdy mě brní končetiny a část obličeje, je mi nevolno a prakticky celý den zvracím. V tomto stavu nemůžu dělat nic. Nemůžu se učit, nejsem schopná si ani zajít nakoupit, výuka ani zkouška nepřipadá v úvahu. Takový záchvat u mě trvá až tři dny a opakuje se několikrát do měsíce.“

Řehulka upozorňuje, že v případě častých bolestí hlavy je pacient nucen užívat analgetika v nadměrném množství. Užívání léků na bolest hlavy častěji než deset nebo patnáct dnů v měsíci pak vede k rozvoji bolestí hlavy vyvolaných nadužíváním léčiv. Kromě dnů s migrénou pak pacient trpí bolestí hlavy i zbylé dny v měsíci a taková situace může trvat i několik let.  „Migréna a nadužívání léčiv je častější například právě u univerzitních studentů, kteří musí dlouhodobě podávat vysoké výkony. Zásadní je proto včasné zahájení preventivní léčby migrény, aby se pacient nedostal do začarovaného kruhu bolesti a analgetik“ vysvětluje lékař.

Než se studentka dostala do centra pro bolesti hlavy, řešili lékaři její problémy jen analgetiky a navíc měla problémy ve škole, pokud kvůli migréně nestihla výuku nebo zkoušku. „Teď mi v tom velmi pomáhá univerzitní středisko Teiresiás, kde mají nahlášenou mou diagnózu a mohou mě v případě záchvatu omluvit z výuky či ze zkoušky, kterou si pak musím nahradit,“ podotýká studentka.

Pokud někdo trpí migrénou nebo jinými bolestmi hlavy, měl by vyhledat odborníky. V případě migrény a dalších primárních bolestí hlavy mohou pacientům nabídnout i jinou léčbu, než jen analgetika. „Od roku 2020 hradí i české zdravotní pojišťovny biologickou léčbu migrény. Je založená na principu protilátek, které blokují receptory nebo bílkovinu důležité v rozvoji záchvatu migrény. Jde o preventivní léčbu, při níž si pacient injekčně aplikuje léčivo jednou měsíčně. Z hlediska prospěchu pro pacienty je však i vysoká cena těchto léčiv přijatelná, protože pacient se pak často vrací do normálního života,“ dodává Řehulka.

Kontakt pro média:

Mgr. Dana Lipovská, Tisková mluvčí, tel.: 543 182 006, dana.lipovska@fnusa.cz

Aktuální k 17. 12. 2020

Zpracoval Mgr. Jan Bobek, Ph.D., Cerebrovaskulární výzkumný tým FNUSA-ICRC

Dne 17. 12. 2020 zveřejnil prestižní časopis The New England Journal of Medicine článek, ve kterém autoři hodnotí účinnost léku tocilizumabu v léčbě pacientů hospitalizovaných s nemocí COVID-19.

Tocilizumab je lék, který blokuje imunitní odpověď interleukinu-6 a zmírňuje tak rozvoj zánětu v těle. Zánět (zápal) plic se často vyskytuje také u pacientů s COVID-19 a proto se vědci rozhodli otestovat účinnost tocilizumabu v léčbě této nemoci.

Lékaři do studie přijali pacienty hospitalizované s nemocí COVID-19, u kterých byl odhalen zápal plic, ale kteří zatím nevyžadovali umělou podporu dýchání. Lékaři rozdělili pacienty náhodně do dvou skupin, z nichž první podávali kromě standardní péče pouze placebo, zatímco druhá skupina dostávala kromě standardní péče také lék tocilizumab.

Do studie se zapojilo 389 pacientů. 28 dní po podání léku zemřelo nebo bylo převedeno na umělou podporu dýchání 19 % pacientů s placebem a 12 % pacientů s tocilizumabem. Celkově zemřelo 9 % pacientů ve skupině s placebem a 10 % pacientů ve skupině s tocilizumabem.

Autoři studie z těchto výsledků vyvozují, že protizánětlivý lék tocilizumab snižuje nebezpečí, že bude pacient převeden na umělou podporu dýchání. Použití tocilizumabu však bohužel nesnižuje počet úmrtí.

Zdroj: Salama C, Han J, Yau L, Reiss WG, Kramer B, Neidhart JD, Criner GJ, Kaplan-Lewis E, Baden R, Pandit L, Cameron ML, Garcia-Diaz J, Chávez V, Mekebeb-Reuter M, Lima de Menezes F, Shah R, González-Lara MF, Assman B, Freedman J, Mohan SV. Tocilizumab in Patients Hospitalized with Covid-19 Pneumonia. N Engl J Med. 2021 Jan 7;384(1):20-30. doi: 10.1056/NEJMoa2030340. Epub 2020 Dec 17. PMID: 33332779; PMCID: PMC7781101.Med. 2020 Dec 22. doi: 10.1056/NEJMoa2033130. Epub ahead of print. PMID: 33356051.

Aktuální k 22. 12. 2020

Zpracoval Mgr. Jan Bobek, Ph.D., Cerebrovaskulární výzkumný tým FNUSA-ICRC

Dne 22. 12. 2020 zveřejnil prestižní časopis The New England Journal of Medicine článek, ve kterém autoři hodnotí účinnost protilátky LY-CoV555 v léčbě pacientů hospitalizovaných s nemocí Covid-19.

Monoklonální protilátka LY-CoV555 byla v dřívější studii navržena jako možné léčivo proti koronaviru. Pacienti, kterým byla podávána, byli hospitalizování méně často a měli celkově lehčí průběh onemocnění. Autoři této studie se proto rozhodli zjistit, jestli má protilátka podobný účinek také u již hospitalizovaných pacientů (u kterých prozatím nedošlo k orgánovému selhání).

Lékaři rozdělili pacienty náhodně do dvou skupin, z nichž první podávali kromě standardní péče a léku remdesiviru pouze placebo, zatímco druhá skupina dostávala kromě standardní péče a remdesiviru také protilátku LY-CoV555. Do studie se zapojilo 314 pacientů. Poté byl jejich příjem na základě nepřesvědčivých výsledků zastaven. Mezi skupinami totiž nebyl pozorován statisticky významný rozdíl v žádném ze sledovaných parametrů.

Autoři studie z těchto výsledků vyvozují, že monoklonální protilátka LY-CoV555 podávaná zároveň s remdesivirem není efektivním léčivem pro pacienty hospitalizované s nemocí Covid-19.

Zdroj: ACTIV-3/TICO LY-CoV555 Study Group et al. A Neutralizing Monoclonal Antibody for Hospitalized Patients with Covid-19. N Engl J Med. 2020 Dec 22. doi: 10.1056/NEJMoa2033130. Epub ahead of print. PMID: 33356051.

Aktuální k 23. 12. 2020

Zpracovala MVDr. Jana Doležalová, Ph.D., Cerebrovaskulární výzkumný tým FNUSA-ICRC

V nejnovější studii publikované v časopise the New England Journal of Medicine se skupina vědců se pokusila odpovědět, jestli přítomnost protilátek vůči onemocnění COVID-19 může ovlivnit riziko reinfekce.

Studie, která trvala 31 týdnů, se účastnilo 12 541 pracovníků ve zdravotnictví ve Velké Británii. Testování pomocí PCR testů z nosních stěrů probíhalo každé 2 týdny a serologické testy každé 2 měsíce. Na začátku byl personál rozdělen na seropozitivní (1265; 9,4 %) a seronegativní (11 364; 90,6 %), včetně 88, u nichž došlo během sledování k sérokonverzi (tj. nález protilátek v době sledování). Celkem 223 seronegativních zdravotnických pracovníků mělo v době sledování pozitivní test PCR (1,09 na 10 000 rizikových dnů), 100 z nich bylo během screeningu asymptomatických a 123 symptomatických. Ze séropozitivních pracovníků pouze 2 měli během sledování pozitivní PCR test (0,13 na 10 000 rizikových dnů) a oba pracovníci byli při testování asymptomatičtí. U pracovníků s vytvořenými protilátkami nedošlo k žádným symptomatickým infekcím.

V této dlouhodobé studii byla přítomnost protilátek spojena s podstatně sníženým rizikem infekce COVID-19 potvrzené pomocí PCR během 31 týdnů sledování. U jedinců s protilátkami nebyly pozorovány žádné symptomatické infekce, a pouze dva pozitivní výsledky PCR u asymptomatických zdravotnických pracovníků naznačují, že předchozí infekce vedou k tvorbě protilátek proti COVID-19 a u většiny lidí je spojena s ochranou před reinfekcí nejméně 6 měsíců.

Zdroj: Lumley AF, O´Donnell D, Stoesser NE, et al. Antibody Status and Incidence of SARS-CoV-2 Infection in Health Care Workers. The NEJM, published online 23, December, 2020. DOI: 10.1056/NEJMoa2034545. https://www.nejm.org/doi/full/10.1056/NEJMoa2034545?query=recirc_top_ribbon_article_20

Aktuální k 13. 11. 2020

Zpracovala Bc. Dominika Pirklová, Cerebrovaskulární výzkumný tým FNUSA-ICRC

U pacientů s příznaky onemocnění COVID-19 je pro správnou diagnózu nutné použít testy s vysokou citlivostí. I u těch nejpřesnějších testů se však mohou falešně negativní výsledky vyskytnout. Proto se v mnoha nemocnicích rozhodli u symptomatických pacientů používat opakované testování a domácí izolaci i přes negativní výsledek v prvním testu. Do budoucna je však potřeba tento problém řešit komplexněji.

Současná epidemie COVID-19 je způsobena zejména presymptomatickým (před objevením prvních příznaků) a asymptomatickým (když celá nemoc probíhá bez symptomů) přenosem viru. Vysoká míra přenosu viru byla zaznamenaná v domácnostech, kde se lidé pohybují bez roušek. Studie zahrnující 382 dětí prokázala vysokou pravděpodobnost nakažení (76 %). Aby se zamezilo tvorbě ohnisek nákazy, je potřeba testovat a následně izolovat infekční osoby v karanténě. Pro tyto účely však potřebujeme schválený test, který rychle a přesně řekne, kdo je skutečně nakažlivý.

Pacienty, u kterých se již rozvinula nákaza, mohou zdravotníci identifikovat i v současnosti dostupnými rychlotesty. Problém však představují osoby v počátečním stádiu nákazy, které dostupné rychlotesty prozatím nejsou schopny spolehlivě zachytit. PCR test je při diagnostice počátečních stádií nemoci přesnější, ale je také nákladnější, trvá déle a pro řadu pacientů je také nepohodlný.

Naději představují nově zaváděné antigenové testy, které poskytují výsledky již do 15 minut a podle dosavadních výsledků jsou schopny diagnostikovat i asymptomatické pacienty. Jsou sice stále méně přesné než PCR testy, ale vzhledem ke své rychlosti a lepší cenové dostupnosti by mohly představovat řešení k celoplošnému testování obyvatelstva. Nové testy však musejí projít dalším výzkumem, aby byla ověřena jejich citlivost.

Autoři také upozorňují, že testování samo o sobě nedokáže zabránit tvorbě ohnisek nákazy, pokud nebudou použity osvědčené preventivní strategie. Přestože jsou testy stále rychlejší a přesnější, sociální distancování, nošení roušek a vyhýbání se shromážděním musí zůstat klíčovým bodem strategie v oblasti veřejného zdraví.

Zdroj: Manabe YC, Sharfstein JS, Armstrong K. The Need for More and Better Testing for COVID-19. JAMA. 2020;324(21):2153–2154. doi:10.1001/jama.2020.21694