V květnu loňského roku zahájili vědci Centra buněčného a tkáňového inženýrství Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC) a Lékařské fakulty Masarykovy Univerzity výzkum buněčné imunity proti nemoci COVID-19. Od té doby získali vědci krevní vzorky několika desítek dobrovolníků a zjišťovali množství paměťových buněk, které se tvoří po styku s onemocněním. Nyní bude výzkum pokračovat – vědce zajímá vývoj buněčné imunity pacientů po očkování.

Lidské tělo je pro boj s viry – nejenom s koronavirem SARS-CoV-2 – vybaveno hned několika úrovněmi obrany. V první linii je slizniční imunita, která se spustí pokaždé, když na sliznici detekuje cizorodé látky. Je nespecifická, to znamená, že není zaměřena na určitý typ virů či bakterií. Na účinnosti tohoto typu imunity pak záleží to, jaká virová nálož pronikne dále do těla. V další fázi přechází nespecifická imunita ve specifickou právě tím, že T-lymfocyty zahajují svou reprodukci na základě konkrétního proteinu, který virus manifestuje. „T-lymfocyty si můžeme představit jako buňky, které na sobě nesou různé zámky. Jejich úkolem je hledat na povrchu buněk patogenu – např. viru klíče, do kterých zapadnou. Pokud T lymfocyt – tedy zámek – je klíčem viru či jiného patogenu odemčen, nastartuje se celá řada procesů, které v těle vedou ke zlikvidování infekce,“ popsala doc. RNDr. Irena Koutná, Ph.D., vedoucí Centra buněčného a tkáňového inženýrství FNUSA-ICRC a vědkyně LF MU.

A právě na množství těchto speciálních buněk se zaměřuje popisovaný výzkum. Krevní vzorky nechají vědci vystavit působení viru SARS-CoV-2 a s pomocí průtokového cytometru určí množství paměťových buněk. „Tyto buňky si tělo vytvoří výhradně po styku s onemocněním. Paměťové buňky pak ve zkumavce při styku s kousky viru reagují produkcí specifického interferonu. Díky tomu změříme, kolik takových buněk člověk má,“ uvedla Irena Koutná. Z dosavadních výsledků výzkumu vyplývá, že variabilita paměťové stopy mezi lidmi, kteří nemoc prodělali, je velice široká a individuální, tedy nezáleží na tom, jestli měl pacient lehký anebo těžký průběh onemocnění. A co je důležité, přetrvává delší dobu než protilátky proti nemoci COVID-19, které jsou již po třech měsících téměř nedetekovatelné. „Paměťové buňky jsme u pacientů detekovali i tři čtvrtě roku po prodělané nemoci,“ zdůraznila doc. Irena Koutná. Paměťové buňky obecně nedokážou zaručit, že se daný jedinec nenakazí stejnou nemocí znovu. Jejich množství však určuje, jak rychle si organismus se stejnou infekcí poradí.

Výzkum buněčné imunity nyní v Mezinárodním centru klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně pokračuje, vědci se zaměřili na očkované pacienty.

První fáze studie bude přesně vyhodnocena v polovině března, ale již nyní jsou k dispozici předběžná data, která poměrně přesvědčivě ukazují, že jedna dávka očkování rozhodně nestačí. „Po první dávce se u většiny vytvořila buď nedetekovatelná nebo velice slabá paměťová stopa. Čtyři týdny po druhé dávce se u očkovaných vytvořila paměťová stopa srovnatelná s imunitou, kterou navozuje prodělání nemoci. Důležité je také z hlediska vybudování imunity dodržet třítýdenní očkovací „okno“. Nutno ovšem podotknout, že po prodělání nemoci měla řada pacientů vyšší hodnotu paměťové stopy. Na základě předběžných dat se však dá usuzovat, že očkování bude naočkované jedince chránit minimálně půl roku a snad i rok. Bude tedy pravděpodobně nutné přeočkování do prvního roku od první aplikace. Studie bude pokračovat dál, budeme testovat očkované i po půl roce a v delších časových řadách,“ dodala doc. Irena Koutná.

Kontakt pro média:

Mgr. Dana Lipovská, Tisková mluvčí, tel.: 543 182 006, dana.lipovska@fnusa.cz 

Mezinárodní den žen a dívek ve vědě, který každoročně připadá na 11. února, si letos klade za cíl oslavit úspěchy vědkyň v roce 2020 – tedy v roce, který víc než cokoliv jiného ovlivnila pandemie onemocnění COVID-19. Současná situace pro vědeckou obec a zvláště její klinickou část znamenala řadu komplikací a změn, kterým bylo nutné se přizpůsobit.

To potvrzuje prof. MUDr. Lenka Špinarová, Ph.D., přednostka I. interní kardioangiologické kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU: „Uplynulý rok byl pro naši kliniku naprosto výjimečný. Náš personál se musel věnovat pacientům s nemocí COVID-19 – místo arytmologického oddělení vznikla na klinice covidová jednotka. Za úspěch proto považuji, že se nám podařilo nakonec dohnat výkony a udržet i specializované  programy, jako je péče o pacienty po transplantaci srdce, implantace chlopní katetrizační cestou či speciální program myokarditid a střádavých onemocnění. I v této nelehké situaci se nám loni podařilo získat nejvyšší počet RIV bodu za publikace na klinice.“

„Pandemii navzdory“ se dařilo i další ženě v čele nemocničního pracoviště, a to prof. MUDr. Lydii Izakovičkové Hollé, Ph.D., přednostce Stomatologické kliniky FNUSA a LF MU. „V loňském roce jsme se spolupracovníky ověřili potenciál nové metody léčby parodontitidy a ve spolupráci s českými i zahraničními kolegy se podíleli na výzkumu kmenových buněk lidských a myších zubů, který byl publikován v Nature Communications (IF:12,1),“ uvedla. Kromě toho se jejímu týmu podařilo prokázat vliv orální mikroflóry a behaviorálních faktorů na vznik a rozvoj kazu časného dětství.

Přestože kampaň zdůrazňuje, že úspěchem loňského roku jsou nejen výhry ve vědeckých soutěžích či schválené granty, ale i samotné pokračování vědecké činnosti při zvládnutí péče o příbuzné nebo domácí výuky, oceněním za svůj výzkum se může pochlubit MUDr. Lucia Masárová z I. IKAK a FNUSA-ICRC. V loňském roce dokázala svou práci, která se zabývá využitím pokročilých zobrazovacích metod srdce u nosiček genu Duchennovy muskulární dystrofie, publikovat v prestižním časopise Journal of the American College of Cardiology a obsadit s ní třetí místo v Soutěži mladých kardiologů České kardiologické společnosti.

Nové výzvě čelila za nestandardních okolností také prof. MUDr. Irena Rektorová, Ph.D. z I. neurologické kliniky FNUSA a LF MU, která byla zvolena předsedkyní výboru pro výukové kurzy Evropské neurologické akademie (EAN). Prestižní funkce obnáší organizaci největší neurologické konference na světě.

Mezinárodní den žen a dívek ve vědě byl vyhlášen Valným shromážděním OSN na sklonku roku 2015. Má připomenout zásadní úlohu žen a dívek ve vědě a podpořit jejich zapojení do výzkumu. O tom, že

ženy nehrají na vědeckém poli „druhé housle“, svědčí i jejich zastoupení v Mezinárodním centru klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. Z celkového počtu zaměstnanců ve výzkumu a vývoji představují přibližně 57 procent.

Kontakt pro média:

Mgr. Dana Lipovská, Tisková mluvčí, tel.: 543 182 006, dana.lipovska@fnusa.cz