Podzim a sbírání hub jdou nedomyslitelně dohromady, ruku v ruce s tím ale přichází také riziko v podobě otrav. Nejen s intoxikacemi v důsledku konzumace nejedlých nebo špatně upravených hub se potýkají odborníci na metabolické jednotce intenzivní péče při II. interní klinice Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU. „Nejfrekventovanější jsou u nás intoxikace alkoholem, drogami a různými léky,“ říká vedoucí lékař pracoviště MUDr. Vladimír Konečný.
Máme v plném proudu houbařskou sezónu. Jak často na metabolické JIP řešíte otravy z hub?
Otravy houbami se na našem pracovišti objevují spíše okrajově, v jednotkách případů ročně. Obvykle jde v otravy z důvodu špatného zpracování hub, vzácně pak o otravu samotnou jedovatou houbou, především muchomůrkou tygrovanou. Setkal jsem se naštěstí pouze s pacienty s lehkým průběhem, u kterých se objevily jen gastrointestinální potíže, a jejich stav se rychle zlepšil. Závažnou otravu, která by vedla k jaternímu selhání nebo smrti, jsme za poslední léta nezaznamenali. To však neznamená, že by lidé ze sbírání a konzumace hub neměli mít respekt. V minulém týdnu jsme u nás na JIP řešili hned dvě otravy z hub, v jednom případě muchomůrkou červenou a v druhém případě bedlami. Další houbař skončil po konzumaci bedel na standardním oddělení II. interní kliniky.
MUDr. Vladimír Konečný, vedoucí lékař metabolické JIP II. interní kliniky FNUSA a LF MU
Na co by si houbaři měli dát největší pozor?
Základním pravidlem při sbíraní hub je klasické „co neznám, nesbírám a nekonzumuji“. Pokud člověk není zkušený houbař, tak by houby sbírat neměl, protože mnohé jedlé druhy se lehce zamění za nejedlé, respektive jedovaté. Rovněž by lidé neměli konzumovat darované houby, pokud neznají jejich původ a plně nedůvěřují tomu, kdo je našel. Důležitá je také dostatečná tepelná úprava hub a adekvátní skladování.
Jakou část pacientů metabolické JIP tvoří pacienti, kteří se něčím otrávili?
Ať už úmyslné nebo neúmyslné otravy představují značnou část pacientů hospitalizovaných na našem pracovišti. Většinou jde o otravy alkoholem, případně drogami, druhou velkou skupinu pak tvoří pacienti, kteří se intoxikují s úmyslem ukončit život. Obvykle jde v těchto případech o otravu různými léky.
Jak se u takových pacientů postupuje?
Po odeznění akutní intoxikace jsou pacienti, kteří proklamovali sebevražedné úmysly, vyšetřeni naším psychiatrem, a pokud je indikovaná ústavní psychiatrická léčba, tak jsou po observaci přeloženi do Psychiatrické nemocnice Brno nebo raritně i na Psychiatrickou kliniku FN Brno. V opačném případě jsou propouštění do domácí péče s doporučením ambulantního psychiatrického sledování.
Jaké další otravy řešíte, třeba i okrajově?
Raritně se vyskytne otrava oxidem uhelnatým. Nedávno jsme ale například řešili otravu po neúmyslném požití plodu jedovatého sotorka obecného, který byl součástí směsi koření dovezeného z Dubaje.
Setkáváte se běžně s otravami z chemikálií, které jsou dostupné v domácnosti, třeba na úklid nebo likvidaci škůdců?
Otravy čisticími prostředky nebo jinými chemikáliemi nejsou naštěstí moc frekventované. Čas od času se vyskytne náhodná otrava nemrznoucí směsí do aut. Obsahuje etylenglykol, který má příjemnou nasládlou chuť, takže může být snadno zaměněn a omylem požit např. jako slazený nápoj. Problematické bývá skladování chemikálií v neoznačených lahvích, kdy lehce dojde k omylu. Co se týče léčby otravy etylenglykolem, je zajímavé, že jednou z variant pomoci je podání vysokoprocentního alkoholu – samozřejmě odborné. Metabolizuje se totiž přes stejný enzym. Dle klinického stavu můžeme otravu eliminovat také hemodialýzou.
Jaké další diagnózy na metabolické JIP léčíte?
Do běžného spektra našich diagnóz patří pacienti se sepsí různého původu, akutní pankreatitidou, nespecifickými střevními záněty, selháním ledvin, krvácením do gastrointestinálního traktu nebo dekompenzovaným diabetem mellitus. Jako jednotka intenzivní péče hospitalizujeme především pacienty s akutními stavy vzniklými mimo nemocnici, menší část pacientů tvoří pacienti akutně zhoršení na interních nebo jiných odděleních nemocnice, případně jsou k nám překládaní z menších zdravotnických zařízení.
FNUSA rozšířila péči o pacienty otevřením Gastroenterologického a hepatologického oddělení
Gastroenterologie byla až donedávna součástí oblasti činností II. interní kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity. Její vyčlenění do nového Gastroenterologického a hepatologického oddělení představuje významné rozšíření zdravotnických služeb a reaguje na rostoucí potřebu odborné péče v oblasti zažívacího traktu a jaterních onemocnění. Primářem se stal uznávaný odborník a držitel ocenění Česká hlava – ceny Lorem prof. MUDr. Jan Martínek, Ph.D., AGAF, který dříve působil v pražském IKEM a Ústřední vojenské nemocnici v Praze.
Oddělení poskytuje komplexní diagnostické a terapeutické služby, a to včetně vyšetření pomocí moderních endoskopických metod. „Kromě provádění klasických zákroků bych chtěl ve Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně rozšířit spektrum nových miniinvazivních operací. Při nich můžeme pomoci pacientům s poruchami polykání, poruchami funkce žaludku, případně s časnými zhoubnými nádory, které lze endoskopicky zcela odstranit. Šetrnějšími endoskopickými zákroky dokážeme pomoci také obézním pacientům zbavit se nadváhy,“ nastínil své plány primář Martínek.
Novinkou mezi poskytovanými výkony je třeba perorální endoskopická myotomie (POEM). Tento minimálně invazivní zákrok je určen pro pacienty trpící achalázií jícnu, což je porucha, při které jícen ztrácí schopnost správně transportovat potravu do žaludku, a pacienti tak nemohou polykat. Při POEM se provádí myotomie – tedy proříznutí svaloviny jícnu – bez nutnosti klasické chirurgické operace. Snižuje se tak riziko komplikací a urychluje zotavení pacientů.
Specializovaná hepatologická péče zahrnuje léčbu virových hepatitid, cirhózy jater, nádorů jater a problémů se žlučníkem a žlučovými cestami. V rámci nového oddělení se také plánuje úzká spolupráce s dalšími lékařskými obory, jako je chirurgie a onkologie, aby pacienti měli k dispozici nejmodernější postupy léčby.
„Otevřením tohoto oddělení rozšiřuje naše nemocnice portfolio svých služeb a dokazuje tím, že chce poskytovat kvalitní a odbornou péči pacientům a nadále zlepšovat dostupnost zdravotních služeb v regionu,“ potvrdil ředitel nemocnice Ing. Vlastimil Vajdák.
Primářem nového oddělení se stal prof. MUDr. Jan Martínek, Ph.D., AGAF
Akce pro dárce krve a krevní plazmy: Svatomartinské darování 🗓
JOB DAY pro NLZP 🗓 🗺
Srdečně zveme na JOB DAY pro nelékařské zdravotnické pracovníky, který se uskuteční 25. února od 14 hodin v přednáškovém sále v budově O1.
Program je rozdělen do dvou samostatných částí, z nichž první nabídne podrobné informace o nemocnici a aktuálních pracovních nabídkách. Představíme také systém odborného vzdělávání a možnosti odborných stáží.
Ve druhé části bude prostor pro Vaše dotazy a možnost si individuálně pohovořit se zástupci nemocnice.
Akce se zúčastní:
Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně nabízí:
Pokud Vám není Vaše pracovní budoucnost lhostejná, určitě přijďte. Těšíme se na Vás!
JOB DAY pro lékaře 🗓 🗺
Srdečně zveme na JOB day pro lékaře, který se uskuteční 18. února od 14 hodin v salonku stravovacího provozu v 1. NP budovy V.
Program je rozdělen do dvou samostatných částí, z nichž první nabídne podrobné informace o nemocnici a aktuálních pracovních nabídkách. Představíme také systém odborného vzdělávání lékařů a možnosti odborných stáží.
Ve druhé části bude prostor pro Vaše dotazy a možnost si individuálně pohovořit se zástupci nemocnice.
Akce se zúčastní:
Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně nabízí:
Pokud Vám není Vaše pracovní budoucnost lhostejná, určitě přijďte. Těšíme se na Vás!
Klinické nutriční terapeutky podporují kolegy ve zdravém životním stylu
Zaměstnanci Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně měli díky iniciativě klinických nutričních terapeutek z Oddělení léčebné výživy možnost nechat si změřit tělesné složení. „Staráme se o zdraví pacientů, ale neměli bychom zapomínat ani na to svoje,“ shodují se Barbora Slanařová a Veronika Volavá na motivaci pro svou aktivitu. Nejen měřením, ale i podanou pomocnou rukou v oblasti výživy, se snaží kolegy podporovat ve správném životním stylu.
První vlna měření proběhla už na jaře. Jelikož o ně byl mezi zaměstnanci velký zájem, rozhodly se organizátorky akci zopakovat. „Měření se během čtyř podzimních termínů zúčastnilo přes dvě stě kolegů z různých pracovních pozic, převážně žen,“ komentuje Barbora Slanařová a doplňuje, že někteří přišli i opakovaně, díky čemuž mohli sledovat svůj půlroční progres.
Klinické nutriční terapeutky měřily zájemcům tělesné složení v přátelské a důvěrné atmosféře přímo na Oddělení léčebné výživy. „Naši kolegové mohli z analýzy InBody získat cenné informace o tělesné kompozici a lépe tak porozumět svému zdraví,“ říká Veronika Volavá. Po samotném měření následovalo vyhodnocení výsledků bioelektrické impedance klinickou nutriční terapeutkou, při kterém se účastníci mohli snadněji zorientovat v naměřených hodnotách. Nutriční terapeutky kolegy upozornily na nejdůležitější metriky a zároveň jim nabídly možnost další spolupráce, například pomoc se skladbou vyváženějšího jídelníčku. „Díky tomuto komplexními přístupu nabízíme nejen možnost lépe poznat a pochopit své tělo, ale také konkrétní nástroje pro zlepšení životního stylu,“ doplňuje Volavá.
Poradenství je k dispozici i veřejnosti, a to v rámci ambulance Oddělení léčebné výživy. Do nutriční poradny se mohou objednávat lidé s žádankou od lékaře, kterým je tato služba hrazena z veřejného zdravotního pojištění, nebo i samoplátci bez doporučení. V rámci péče je u pacientů zhodnocen nutriční stav a sestaven individuální plán.
Klinické nutriční terapeutky Mgr. Veronika Volavá a Mgr. Barbora Slanařová
Zemřel Roman Kraus, senátor a bývalý ředitel FNUSA
S lítostí oznamujeme, že nás náhle opustil MUDr. Roman Kraus, MBA, senátor a lékař, který část profesního života spojil i s Fakultní nemocnicí u sv. Anny v Brně.
Roman Kraus byl třináct let primářem Anesteziologicko-resuscitační kliniky FNUSA a LF MU. Ředitelem nemocnice se stal v říjnu 2005 a v této funkci setrval až do května 2007. Za jeho působení byla svatoanenská nemocnice mimo jiné uznána Komplexním onkologickým centrem a byl schválen projekt Mezinárodního centra klinického výzkumu. Po odchodu z vedení FNUSA se stal ředitelem Fakultní nemocnici Brno, nicméně s předchozím pracovištěm ho pojily nejen profesní, ale i přátelské vazby s kolegy. V roce 2013 na ně navázal, když byl na deset měsíců pověřen řízením naší nemocnice.
„Doktor Kraus vedl nemocnici v letech, kdy byla ekonomická situace složitější než v současné době. Přesto dokázal udržet vysoký standard péče a nemocnici dále rozvíjet, což jsou základy, na kterých můžeme stavět i nyní. Děkujeme za vše, co pro naši fakultní nemocnici udělal,” dodal ředitel FNUSA Ing. Vlastimil Vajdák.
Upřímnou soustrast rodině, přátelům a všem, kteří ho znali, vážili si ho, a pro které dokázal mnohé udělat.
Zemřel Roman Kraus, senátor a bývalý ředitel FNUSA. | Foto: ODS
Oční ambulance i pohotovost se dočasně stěhují do pavilonu CH
Oddělení nemocní očních a optometrie Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně dočasně přesouvá ambulantní provoz i svou pohotovostní službu do budovy CH. Změna, ke které dochází kvůli probíhajícím stavebním úpravám v domácím pavilonu A, bude trvat od 1. do 24. listopadu 2024.
Provoz všech očních ambulancí bude nadále zajištěn v obvyklý čas, a to každý pracovní den od 7:00 do 15:30. Na stejném místě budou ošetřeni také akutní pacienti v rámci pohotovostní služby, kterou oddělení zajišťuje 1. až 15. den v měsíci, ve všední dny v čase 15:30–7:00 a o víkendu nepřetržitě. Od 16. listopadu pohotovost přebírá Oční klinika FN Bohunice.
Pacienti pro objednávání do očních ambulancí mohou nadále využívat telefonní linku 543 182 849.
HOBIT proškolil více než 21 tisíc dětí v prevenci mrtvice
Světový den cévní mozkové příhody, který připadá na 29. října, připomíná důležitost včasného rozpoznání mozkové mrtvice a toho, jak na ni správně reagovat. Program HOBIT, který se zaměřuje na vzdělávání dětí o příznacích mrtvice, proškolil za 10 let své existence už desetinu všech škol v České republice.
Cílem programu je šířit povědomí o příznacích a prevenci mozkové mrtvice a dalších civilizačních onemocnění a jeho dosah neustále roste. Jen za loňský rok jej využilo přes 8000 dětí ze 440 základních škol a gymnázií. Výsledky potvrzují, že společnost čím dál silněji vnímá závažnost tohoto tématu a školy program stále častěji zařazují do své výuky. „Se vzdělávacím programem HOBIT jsme začali před 2 lety a jsme z něj stále nadšení. Práce s ním je vhodným doplněním k teoretické výuce a praktickému nácviku první pomoci. Děti se díky programu naučily, jak rychle rozpoznat prvotní příznaky náhlých stavů a reagovat na ně,“ popsala svoje zkušenosti s projektem učitelka základní školy Štoky Kristýna Douchová.
HOBIT se věnuje nejen mozkové mrtvici, ale i srdečnímu infarktu, které patří mezi nejčastější příčiny úmrtí. Další z šesti vzdělávacích modulů se zaměřují na témata jako diabetes 2. typu a obezita, panická porucha, covid-19 a závislosti, které mají přímý vliv na riziko vzniku mozkové mrtvice a infarktu.
Program využívá e-learning se simulačními výukovými videi a testovými otázkami a nabízí také doplňující vzdělávací nástroje jako pracovní listy nebo mobilní aplikaci HOBIT | Hra o život, která dětem přibližuje symptomy nemocí interaktivní formou.
Téma cévní mozkové příhody a dalších civilizačních onemocnění se stalo natolik podstatným, že město Brno letos zvolilo HOBIT jako reprezentační projekt v soutěži NEJ praxe pořádané Národní sítí Zdravých měst. Program aktivně spolupracuje s různými organizacemi, nedávno například navázal spolupráci s vědeckým parkem VIDA!, kde si děti mohou nově vyzkoušet interaktivní sanitku. Výstava zájemce mimo jiné naučí jak rozpoznat a reagovat na mrtvici pomocí metody FAST (Face – spadlý ústní koutek, A – nehybná paže, S – potíže s řečí, T – nutné ihned volat 155). „V 85 % případů mrtvice nebolí, a proto lidé její projevy podceňují. Při pozdní reakci ale zanechává vážné následky nebo končí i úmrtím. Rozpoznat mrtvici a zachránit tak život svému blízkému může i dítě, proto program cílíme na školáky,“ řekla Hana Maršálková, vedoucí programu HOBIT.
Program funguje od roku 2014 a jeho vývoj stojí na vědeckém výzkumu. Vzdělávací moduly vznikly ve spolupráci s Fakultní nemocnicí Brno, Fakultní nemocnicí Ostrava, Krajskou hygienickou stanicí Jihomoravského kraje a expertní skupinou na prevenci města Brna. HOBIT je projektem Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity. Do programu se školy mohou zapojit bezplatně kdykoliv během roku přes webové stránky www.programhobit.cz.
FNUSA podepsala memorandum o porozumění s keňskou nemocnicí
Představitelé Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a Grand Forest Japan Hospital (GFJH) v Nairobi dnes v Brně společně podepsali memorandum o vzájemném porozumění. Tento dokument vytváří rámec pro spolupráci v oblasti vzdělávání zdravotnického personálu, výměny odborných zkušeností a také výzkumných aktivit.
Nad podpisem Ing. Vlastimila Vajdáka, ředitele FNUSA, a dr. Mitsuo Takei, ředitele keňské nemocnice, převzal záštitu předseda vlády České republiky Petr Fiala. Tato iniciativa je totiž v souladu s uzavřenými bilaterálními dohodami během oficiální státní návštěvy Keni z loňského října.
Grand Forest Japan Hospital v Nairobi byla založena v roce 2016 z iniciativy dr. Takeiho, významného neurologa a vědce, za plné podpory japonské vlády. Díky tomu se v průběhu několika let zkvalitnil systém poskytování zdravotní péče obyvatelům Keni či celková epidemiologická situace v zemi. Japonský zdravotnický personál totiž místním poskytuje nejen vysoce kvalitní zdravotní péči, ale také efektivní systém edukace keňských specialistů.
Hlavními cíli memoranda podepsaného na půdě svatoanenské fakultní nemocnice je rozvoj společných projektů v oblasti výzkumu, podpora nových léčebných postupů i technologií a sdílení know-how v rámci odborných týmů. Obě instituce se rovněž zavázaly k výměně studentů, lékařů a vědeckých pracovníků, což umožní získávat cenné zkušenosti z mezinárodního prostředí a zlepšovat odbornou přípravu zdravotnického personálu.
Konkrétní možnosti spolupráce budou předmětem dalších jednání, nicméně je jasné, že se Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně otvírá velká příležitost pro zvýšení její prestiže i mimo Českou republiku.
Alkohol, léky, ale i houby nebo jedovaté plody. Otravy jsou denním chlebem metabolické JIP
Podzim a sbírání hub jdou nedomyslitelně dohromady, ruku v ruce s tím ale přichází také riziko v podobě otrav. Nejen s intoxikacemi v důsledku konzumace nejedlých nebo špatně upravených hub se potýkají odborníci na metabolické jednotce intenzivní péče při II. interní klinice Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU. „Nejfrekventovanější jsou u nás intoxikace alkoholem, drogami a různými léky,“ říká vedoucí lékař pracoviště MUDr. Vladimír Konečný.
Máme v plném proudu houbařskou sezónu. Jak často na metabolické JIP řešíte otravy z hub?
Otravy houbami se na našem pracovišti objevují spíše okrajově, v jednotkách případů ročně. Obvykle jde v otravy z důvodu špatného zpracování hub, vzácně pak o otravu samotnou jedovatou houbou, především muchomůrkou tygrovanou. Setkal jsem se naštěstí pouze s pacienty s lehkým průběhem, u kterých se objevily jen gastrointestinální potíže, a jejich stav se rychle zlepšil. Závažnou otravu, která by vedla k jaternímu selhání nebo smrti, jsme za poslední léta nezaznamenali. To však neznamená, že by lidé ze sbírání a konzumace hub neměli mít respekt. V minulém týdnu jsme u nás na JIP řešili hned dvě otravy z hub, v jednom případě muchomůrkou červenou a v druhém případě bedlami. Další houbař skončil po konzumaci bedel na standardním oddělení II. interní kliniky.
MUDr. Vladimír Konečný, vedoucí lékař metabolické JIP II. interní kliniky FNUSA a LF MU
Na co by si houbaři měli dát největší pozor?
Základním pravidlem při sbíraní hub je klasické „co neznám, nesbírám a nekonzumuji“. Pokud člověk není zkušený houbař, tak by houby sbírat neměl, protože mnohé jedlé druhy se lehce zamění za nejedlé, respektive jedovaté. Rovněž by lidé neměli konzumovat darované houby, pokud neznají jejich původ a plně nedůvěřují tomu, kdo je našel. Důležitá je také dostatečná tepelná úprava hub a adekvátní skladování.
Jakou část pacientů metabolické JIP tvoří pacienti, kteří se něčím otrávili?
Ať už úmyslné nebo neúmyslné otravy představují značnou část pacientů hospitalizovaných na našem pracovišti. Většinou jde o otravy alkoholem, případně drogami, druhou velkou skupinu pak tvoří pacienti, kteří se intoxikují s úmyslem ukončit život. Obvykle jde v těchto případech o otravu různými léky.
Jak se u takových pacientů postupuje?
Po odeznění akutní intoxikace jsou pacienti, kteří proklamovali sebevražedné úmysly, vyšetřeni naším psychiatrem, a pokud je indikovaná ústavní psychiatrická léčba, tak jsou po observaci přeloženi do Psychiatrické nemocnice Brno nebo raritně i na Psychiatrickou kliniku FN Brno. V opačném případě jsou propouštění do domácí péče s doporučením ambulantního psychiatrického sledování.
Jaké další otravy řešíte, třeba i okrajově?
Raritně se vyskytne otrava oxidem uhelnatým. Nedávno jsme ale například řešili otravu po neúmyslném požití plodu jedovatého sotorka obecného, který byl součástí směsi koření dovezeného z Dubaje.
Setkáváte se běžně s otravami z chemikálií, které jsou dostupné v domácnosti, třeba na úklid nebo likvidaci škůdců?
Otravy čisticími prostředky nebo jinými chemikáliemi nejsou naštěstí moc frekventované. Čas od času se vyskytne náhodná otrava nemrznoucí směsí do aut. Obsahuje etylenglykol, který má příjemnou nasládlou chuť, takže může být snadno zaměněn a omylem požit např. jako slazený nápoj. Problematické bývá skladování chemikálií v neoznačených lahvích, kdy lehce dojde k omylu. Co se týče léčby otravy etylenglykolem, je zajímavé, že jednou z variant pomoci je podání vysokoprocentního alkoholu – samozřejmě odborné. Metabolizuje se totiž přes stejný enzym. Dle klinického stavu můžeme otravu eliminovat také hemodialýzou.
Jaké další diagnózy na metabolické JIP léčíte?
Do běžného spektra našich diagnóz patří pacienti se sepsí různého původu, akutní pankreatitidou, nespecifickými střevními záněty, selháním ledvin, krvácením do gastrointestinálního traktu nebo dekompenzovaným diabetem mellitus. Jako jednotka intenzivní péče hospitalizujeme především pacienty s akutními stavy vzniklými mimo nemocnici, menší část pacientů tvoří pacienti akutně zhoršení na interních nebo jiných odděleních nemocnice, případně jsou k nám překládaní z menších zdravotnických zařízení.