Tisková zpráva, 10. 4. 2017, Brno

Svět si 11. 4. připomíná Den Parkinsonovy nemoci. To je choroba, která patří k nejzávažnějším nevyléčitelným poruchám nervové soustavy. Jen v Česku jí trpí přes dvacet tisíc lidí. Dle údajů VZP se v loňském roce v Jihomoravském kraji s Parkinsonovou chorobou léčilo 2509 pacientů. Náklady této léčby byly vyčísleny na zhruba 52,5 mil. Kč.

Parkinsonova choroba je neurodegenerativní onemocnění centrální nervové soustavy, které přímo souvisí s úbytkem nervových buněk v části mozku nazvané Substantia nigra (černá substance). Tyto buňky za normálního stavu produkují dopamin, což je neurotransmiter (přenašeč), který zajišťuje přenos signálů mezi nervovými buňkami (neurony). Nedostatek dopaminu způsobuje, že pacient postupně není schopen ovládat nebo kontrolovat svůj pohyb. Parkinsonova choroba je dosud nevyléčitelným onemocněním, lékaři však dokáží cílenou léčbou potlačit příznaky nemoci a pomocí rehabilitačního cvičení i zpomalit její rozvoj. Parkinsonovou chorobou trpěli například papež Jan Pavel II., malíř Salvador Dalí nebo boxer Muhammad Ali.

Léčbou Parkinsonovy choroby se zabývá doc. MUDr. Marek Baláž, Ph.D., z I. neurologické kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU, který k nemoci sdělil:

Parkinsonova nemoc má desítky příznaků, které nejsou všechny vyjádřeny u každého pacienta. Diagnóza je stanovena obvykle na základě tzv. motorických příznaků – hlavními jsou klidový třes, zpomalenost pohybů a svalová zatuhlost. Jejich projevy jsou například snížení mimiky, zmenšování písma, úbytek spontánních pohybů, zhoršení držení těla – předklon, pokles souhybů na horních končetinách při chůzi. Mezi nemotorické příznaky patří změny nálady, poruchy úsudku a paměti, zácpa, časté močení, bolesti kloubů a další. Onemocnění má progresivní charakter, v pozdním stádiu dominují poruchy stability, chůze a poruchy paměti a úsudku, příznaky, které je těžké ovlivnit.

Onemocnění se nejčastěji objevuje ve věku 65 let, ale jsou diagnostikováni i pacienti v mladším věku, asi 5 až 10 % je diagnostikovaných ve věku pod 50 let. Muži mají o něco vyšší riziko rozvoje onemocnění než ženy.

V Centru pro abnormní pohyby a parkinsonismus ve FNUSA sledujeme asi 2000 pacientů každý rok, počet pacientů se postupně zvyšuje. Na našem pracovišti jsou konzultováni také pacienti ze zahraničí, provádíme vzdělávání lékařů z České republiky i ze zahraničí v problematice Parkinsonovy nemoci.

Terapie je velmi individualizována, je zaměřena na příznaky onemocnění. Základním kamenem farmakologické léčby jsou léky zvyšující hladinu dopaminu v mozku. Ve střední fázi Parkinsonovy nemoci je efekt medikace méně stabilní a objevuje se kolísání kvality pohybu, medikaci je nutno upravovat, měnit schéma dávkování. Tedy stav pacienta se mění, po užití léků je hybnost dobrá, během několika hodin se podstatně zhoršuje. U části pacientů je možné hybný stav a hlavní příznaky jako je třes a zpomalenost výrazně zlepšit pomocí operačního řešení (hluboká mozková stimulace), nebo s použitím pumpy, která vpravuje účinný lék přímo do oblasti střeva, kde se přímo vstřebává (Duodopa). Dále po celou dobu nemoci léčíme příznaky, které pacienta trápí – bolesti, změny nálady a podobně. Z nefarmakologických způsobů terapie má velký význam fyzioterapie/rehabilitace, logopedie, pravidelná pohybová aktivita, ve fázi nemoci, kdy se zhoršuje stabilita i mechanické pomůcky – hůlky, chodítko. Protože nedokážeme ovlivnit postup onemocnění, je hlavním cílem zlepšení kvality života.

Na naší klinice (I. neurologická klinika FNUSA) máme k dispozici všechny nejmodernější terapie (hluboká mozková stimulace, Duodopa, apomorfinová pumpa), probíhají také klinické studie nových léků a výzkumné projekty FN u sv. Anny v Brně a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity.

V posledních letech stoupá počet pacientů indikovaných ke komplexním, pokročilým terapeutickým postupům – především operace (hluboká mozková stimulace) a intraduodenální podání léků (Duodopa) či apomorfinová pumpa podáváná injekčně. Indikují se pacienti v časnějším stádiu Parkinsonovy nemoci s cílem prodloužit pozitivní vliv léčby na kvalitu života.

Parkinsonova choroba byla diagnostikována Liborovi Jášovi ve 40 letech. Po 10 letech léčbou medikamentů bylo přistoupeno k operaci, tedy k hluboké mozkové stimulaci. „Těžko někomu vysvětlíte, že se má pohnout noha, ale nejde jí povel dát. Prostě se zastavíte a nemůžete se pohnout,“ popsal svoje problémy před zavedením neurostimulátoru Libor Jáša. Při operaci mu byly do mozku zavedeny dvě malé elektrody a pod kůži u klíční kosti neurostimulátor. Pomocí kapesního ovladače si kontroluje frekvenci pulsů, které může v určitém rozsahu korigovat. Do nemocnice dochází na pravidelné kontroly. Stimulátor nemoc nevyléčí, ale mírní příznaky nemoci a pacienti s ním mohou žít relativně normálně. Libor Jáša je i přes svoje onemocnění velmi aktivní sportovec. Hraje stolní tenis, bowling, cvičí. „Pan Jáša je nejlepším sportovcem našeho centra, takže vždy očekávám, že přinese nějaký pohár, jen posledně žádný nedonesl a to jsem byl nespokojený,“ dodává s přátelským úsměvem jeho ošetřující lékař Marek Baláž.

Centrum pro abnormní pohyby a parkinsonismus Brno ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně bylo v r. 1993 založeno jako první centrum svého druhu v ČR a v roce 2002 mu byl ministrem zdravotnictví přidělen statut centra. Jako jedno ze tří center v České republice poskytuje komplexní terapii extrapyramidových onemocnění včetně chirurgické terapie (hluboká mozková stimulace – DBS) a dalších invazivních postupů (intraduodenální levodopa, apomorfin), specializované neuropsychologie atd. Ambulantně je v centru ročně vyšetřeno cca 2000 pacientů. Centrum poskytuje konzultace a pomoc pacientům z velké části Moravy a přilehlých oblastí Čech. K dispozici jsou dále lůžka kliniky a celé zázemí, kde je ročně hospitalizováno cca 200 nemocných s onemocněními extrapyramidového systému. Centrum využívá neuropsychologů na klinice k řešení specifických otázek spojených s náplní jeho práce. Dále využívá služeb neurorehabilitačního oddělení a klinického logopeda.

Parkinsonova choroba se nedá léčit nikde ve světě, jelikož se neznají její příčiny. Pojmenována je po britském lékaři Jamesi Parkinsonovi, který ji v 19. století jako první popsal. James Parkinson nazval onemocnění „obrna třaslavá.“ Tento název vystihuje základní příznaky nemoci – svalovou ztuhlost a třes.

Doc. Marek Baláž se svým pacientem Liborem Jášou

Neurostimulátor

Kontakt: Ing. Petra Veselá, tisková mluvčí FNUSA, tel. +420 604 121 122, petra.vesela@fnusa.cz