S možným nástupem další vlny pandemie koronaviru si vědci z dvou různých států položili otázku, jaká je účinnost vakcíny od firmy Pfizer (BNT162b2) proti infekci COVID-19 v období se zvýšeným výskytem varianty omikron u mladší věkové kategorie, konkrétně u dětí ve věku 5 až 11 let. Výsledky obou studií byly publikovány v časopisu The New England Journal of Medicine. 

Rychlý nárůst případů koronavirového onemocnění COVID-19 v důsledku varianty omikron (B.1.1.529) u populace s vysokým procentem proočkovanosti vyvolal obavy o účinnosti vakcín používaných v současnosti. Studie publikovaná v časopise The New England Journal of Medicine se proto zaměřila na účinnost dostupných vakcín proti této variantě.

O tom, jak se mění účinnost vakcíny Pfizer/BioNTech proti nemoci COVID-19 v závislosti na věku očkovaného, publikoval studii časopis The Journal of the American Medical Association.

Jak často děti po nákaze nemocí COVID-19 trpí dlouhodobými příznaky? To se rozhodli zjistit vědci ve Švýcarsku. Výsledky studie publikoval časopis The Journal of the American Medical Association.

The New England Journal of Medicine zveřejnil studii, ve které autoři popisují účinnost a bezpečnost vakcíny NVX-CoV2373 (NovaVax) proti alfa variantě nemoci COVID-19. 

Mohou být vakcíny AstraZeneca a Johnson & Johnson příčinou nadměrného vzniku mozkových trombóz? Na to se zaměřila studie publikovaná v prestižním časopise The Journal of the American Medical Association.

Vakcíny Pfizer-BioNTech a Moderna se běžně používají pro očkování proti COVID-19 po celém světě. Doposud ale nebylo známo, jaký účinek mají tyto vakcíny na plodnost očkovaných.

Vědci z Izraele zmapovali, jaký vliv mají dvě dávky vakcíny Pfizer–BioNTech na výskyt COVID-19 mezi pracovníky ve zdravotnictví.

Je bezpečné a efektivní očkovat vakcínou Pfizer/BioNTech adolescenty mezi 12 a 15 lety? Na to se zaměřila studie publikovaná v časopisu The New England Journal of Medicine.

Studie publikovaná v The Journal of the American Medical Association se zaměřila na imunitní odpověď po vakcinaci proti COVID-19 u těhotných a kojících žen.

The Journal of the American Medical Association zveřejnil článek o zdravotním stavu novorozenců, kteří se narodili matkám pozitivně testovaným na COVID-19.

V prestižním časopise The New England Journal of Medicine vyšel článek o efektivitě vakcíny NovaVax proti jihoafrické variantě viru SARS-CoV-2.

Na bezpečnost vakcinace gravidních žen se zaměřila nová studie publikovaná v časopisu The Journal of the American Medical Association.

Vědci se ve studii publikované v časopise the New England Journal of Medicine zaměřili na možné nežádoucí účinky při vakcinaci látkou ChAdOx1 nCoV-19 od AstraZeneca.

Podle studie publikované v The Journal of the American Medical Association lze předpokládat, že kojení u očkovaných žen může zajistit ochranu dítěte před COVID-19.

The New England Journal of Medicine publikoval výsledky studie zaměřující se na účinnost neutralizačních protilátek proti novým variantám viru SARS-CoV-2.

Po očkování vakcínou od společnosti AstraZeneca došlo u několika lidí k závažným zdravotním problémům způsobeným změnou ve srážlivosti krve. Vědci se proto rozhodli tuto změnu srážlivosti prozkoumat podrobněji.

The Journal of the American Medical Association vydal zprávu o neutralizačních protilátkách proti SARS-CoV-2 po infekci a vakcinaci.

Francouzští vědci zanalyzovali dlouhodobé důsledky COVID-19 u pacientů, kteří byli s touto nemocí hospitalizováni před čtyřmi měsíci.

V prestižním časopise The New England Journal of Medicine vyšla studie, ve které autoři popisují účinnost a bezpečnost vakcíny ChAdOx1 (AstraZeneca) proti jihoafrické variantě COVIDu-19.

Brazilští vědci se při své studii zaměřili na efekt jediné vysoké dávky vitamínu D3 při léčbě těžkého nebo středně těžkého průběhu onemocnění COVID-19. Výsledky zveřejnil časopis The Journal of the American Medical Association.

Časopis The Lancet zveřejnil počátkem února článek, ve kterém autoři diskutují bezpečnost kojení u žen očkovaných proti COVIDu-19.

Kolchicin by podle studie zveřejněné v časopise RMD Open mohl mít příznivý vliv na léčbu těžkého a středně těžkého průběhu onemocnění COVID-19.

Studie zanalyzovala alergické reakce po podání 1 893 360 prvních dávek vakcíny Pfizer/BioNTech proti COVID-19. Jaké jsou výsledky?

Všechno, co jste chtěli vědět o vakcínách, ale báli jste se zeptat – FAQ z časopisu New England Journal of Medicine.

Zdravotní stav pacientů, kteří prodělali nemoc COVID-19 je velkou neznámou. Až nyní jsou k dispozici první studie, které popisují stav pacientů po půl roce od vyléčení.

Během první vlny pandemie nemoci COVID-19 nechalo Švédsko otevřené své školy. Jaké jsou výsledky tohoto experimentu?

Tocilizumab je protizánětlivý lék, který byl podáván také pacientům s nemocí COVID-19 ke zmírnění zápalu plic.

Monoklonální protilátku LY-CoV555 označily některé studie jako možné léčivo v boji s nemocí COVID-19. Jak dopadla studie, která toto tvrzení ověřovala?

Účinnost protilátek po prodělaném onemocnění COVID-19 zkoumali britští vědci u tamních zdravotníků.

Antigenní testy představují jeden z nástrojů včasného odhalení onemocnění COVID-19. Jsou však dostatečné pro plošné testování?

Ani po vyléčení z onemocnění COVID-19 nemají někteří pacienti vyhráno a právě na přetrvávající příznaky zhoršující kvalitu života, se zaměřila stude italských vědců.

Použití rekonvalescentní plazmy se jevilo jako nadějný způsob pomoci nemocným s COVID-19. Studie bohužel ukazuje, že praktická využitelnost je nulová.

Pandemie nemoci COVID-19 a s ní spojené překážky v každodenním životě mají dopad také na psychické zdraví populace. Na to jak velký a jaké skupiny obyvatelstva jsou ohroženy nejvíce, se zaměřila i tato studie.

Tento článek přináší přehled vakcín, které se dostaly do 3. fáze klinického testování a vykazují povzbudivé výsledky.

Léčba pacientů s nemocí COVID-19 není jen o remdesiviru. Zkoumají se také účinky dalších léků, slibně vypadá použití fluvoxaminu.

Informace o projektu COVAX v souvislosti s pandemií COVID-19.

Studie, která zjišťovala počet nakažených nemocí COVID-19 bez zjevných příznaků, se uskutečnila v čínském Wu-chanu.

Vědci v Singapuru zkoumali situace, za kterých je riziko nakažení nemocí COVID-19 vyšší, a které jsou relativně bezpečné.

Ten nejlepší možný přístup k pacientům s onemocněním COVID-19 popsali vědci v nové studii.

Problematika duševního zdraví se pomalu dostává do popředí zájmu vědců, kteří zkoumají dopady pandemie nemoci COVID-19.

Remdesivir nebo hydroxychlorochin? Otázka, které antivirotikum použít při léčbě onemocnění COVID-19 se již zdá být prokazatelně zodpovězena.

Míra úmrtnosti v USA je konstantně vysoká. Studie porovnávala její vývoj v čase s dalšími státy.

Uzavírání školních zařízení je v současné době aktuální i v České republice. Vědci z Velké Británie však upozorňují na rozdíly mezi chřipkou a onemocněním COVID-19, s čímž by měly souviset i odlišné přístupy v delším časovém horizontu.

Kvalitní testování je klíčem ke zvládnutí pandemie nemoci COVID-19. Zavedené postupy se neustále inovují, aby bylo dosaženo přesnějších výsledků.

Celosvětový výskyt onemocnění COVID-19 staví vědce před otázku – jsou nějaké etnické skupiny ohroženější než ty druhé? Průkazné odpovědi by mohly hrát roli při boji s touto pandemií.

Rostoucí obavy z onemocnění COVID-19 s sebou přinesly i otázku souvislosti mezi krevní skupinou a rizikem onemocnění. Představa, že propojení krevní skupiny s nákazou virem SARS-CoV-2 může mít prognostickou hodnotu, je zajímavá, ovšem stále nejistá.

Riziko nákazy onemocněním COVID-19 při letecké dopravě je nižší než v kancelářích, učebnách, supermarketu nebo ve vlaku.

Některé z příznaků nemoci COVID-19 jsou způsobeny změnami v nervové soustavě. Autoři této studie se zaměřili na analýzu mozkové tkáně zemřelých pacientů, aby zjistili, zda se virus SARS-CoV-2 nachází i tam.

Po úspěchu remdesiviru v boji s nemocí COVID-19 se pozornost vědců upnula k dalším antivirotikům. Jak dopadl lopinavir a ritonavir?

Klinické studie vakcín na nemoc COVID-19 jsou na celém světě v různých fázích v plném proudu. O výsledcích testu jedné z nich provedené na seniorech informovali američtí vědci.

O různém průběhu nemoci COVID-19 u mužů a žen již bylo napsáno mnohé. S dalším dílkem skládačky přišli američtí vědci v časopise Nature.

Uzavření škol během první vlny pandemie v USA vedlo k významnému snížení výskytu nemoci COVID-19 a úmrtnosti na ní. K jakému poklesu došlo a kde nejvíce?

Na nebezpečí zvýšeného výskytu ketoacidózy u dětí a adolescentů s cukrovkou 1. typu během pandemie COVID-19 upozorňují němečtí vědci.

Onemocnění COVID-19 postihuje také těhotné ženy a stále není jasné, jaký vliv má nejen na ně, ale také na plod. A právě na závažnost nemoci v těhotenství se zaměřila tato studie.

Studie zabývající se účinky protizánětlivého léku dexametazon proběhla v Brazílii. Cílem bylo zjistit, zda-li použití tohoto přípravku pomůže prodloužit dobu, po kterou se pacienti s těžkým průběhem nemoci COVID-19 obejdou bez podpory dýchání.

Protizánětlivý lék hydrokortizon byl uvažován jako jeden ze způsobů zmírnění poškození plic u pacientů s kritickým průběhem nemoci COVID-19. Realizovaná studie však tuto léčbu nepotvrdila.

Blížíme se k chřipkové sezóně, která může být ve spojení s probíhající pandemií naprosto výjimečná. A jak to vidí odborníci?

Autoři této studie se rozhodli prověřit obavy o přenosu viru SARS-CoV-2 z matky na dítě prostřednictvím mateřského mléka. Výsledky by měly veřejnost uklidnit.

Šíří se virus SARS-CoV-2 kapénkami anebo aerosolem? Roušky dokážou zachytit kapénky, s aerosolem je to už horší, pomáhají tedy v boji s COVID-19 anebo ne?

Podobné rysy onemocnění COVID-19 a Kawasakiho choroby u dětí mohou přispět ke zmapování původce nejen Kawasakiho choroby ale i další zánětlivých stavů.

Vakcína mRNA-1273, která funguje na bázi mediátorové ribonukleové kyseliny, prošla úspěšné první fází klinické studie a pracuje se na jejím dalším vývoji.

Nové studie ukázaly, že průběh nemoci COVID-19 je u dětí a mladistvých velmi odlišný od dospělých. Onemocnění bylo popsáno jako multisystémový zánětlivý syndrom.

Meziroční srovnání srdečních selhání ve městě New York je alarmující. Během pandemie byl až trojnásobný výskyt srdečních zástav mimo nemocnice.

I když byla nemoc COVID-19 u dětí diagnostikována jen vzácně, zdá se, že by nákaza touto nemocí mohla mít souvislost s rozvojem nebezpečného zánětlivého syndromu.

Náhlá anosmie (ztráta čichu) patří k jednomu z nejvýraznějších příznaků nemoci COVID-19. Jak probíhá diagnóza a léčba a která další onemocnění může ztráta čichu doprovázet? Na tyto otázky odpovíme v tomto článku.

Monoklonální protilátky by mohly mít velký potenciál pro terapeutické a profylaktické využití v boji s nemocí COVID-19. Díky rychlosti pasivní imunity vytvořené pomocí těchto látek by mohly být používány ve zdravotnických zařízeních anebo v nových ohniskách nákazy.

Genetické faktory byly do nedávné doby v souvislosti s nemocí COVID-19 poněkud přehlíženy. To se nyní změnilo.