Aktuální k 19. 5. 2020

Zpracovali Mgr. Jan Bobek, Ph.D., Public Health Group Cerebrovaskulárního výzkumného programu, a prof. MUDr. Robert Mikulík Ph.D., FNUSA

Dne 19. 5. 2020 zveřejnil prestižní časopis The Lancet článek, ve kterém autoři analyzují epidemiologii, klinický průběh a výsledky léčby kriticky nemocných dospělých pacientů s nemocí COVID-19 v nemocnicích v New Yorku.

Sběr dat k této prospektivní, observační a kohortové studii proběhl ve dvou presbyteriánských nemocnicích v severním Manhattanu. Autoři pro její účely evidovali všechny pacienty, kteří byli do nemocnice přijati s pozitivním laboratorním testem na COVID-19 mezi 2. březnem a 1. dubnem 2020 a zároveň trpěli vážnou akutní dechovou nedostatečností s nedostatečným přísunem kyslíku. Od těchto pacientů autoři shromáždili veškerá klinická data, data o biologických indikátorech a údaje o použitých léčivech a léčebných postupech.

Primárním účelem studie bylo zjistit míru úmrtnosti pacientů v obou nemocnicích. Sekundární záměr zahrnoval analýzu frekvence použití a trvání invazivní mechanické ventilace, analýzu frekvence použití vazopresorů (léků způsobujících stažení cév a zvýšení krevního tlaku) a náhradní renální terapie a dobu od přijetí pacienta do nemocnice po zhoršení průběhu nemoci. Vztah mezi klinickými rizikovými faktory, biomarkery a úmrtností byl vytvářen pomocí Coxova modelu proporcionálních rizik. Sběr dat byl ukončen 28. dubna 2020, takže každý pacient byl sledován alespoň 28 dní.

V období od 2. března do 1. dubna 2020 bylo do obou nemocnic přijato 1150 dospělých s laboratorně potvrzenou nemocí COVID-19, z nichž 257 (22 %) bylo kriticky nemocných. Střední věk pacientů byl 62 let (mezikvartilová šíře (IQR) 51–72), 171 (67 %) z nich byli muži. 212 (82 %) pacientů mělo alespoň jedno chronické onemocnění, z nichž nejčastějšími byly hypertenze (162; 63 %) a diabetes (92; 36 %). 119 (46 %) pacientů bylo obézních.

K 28. dubnu 2020 zemřelo 101 (39 %) pacientů a 94 (37 %) zůstalo hospitalizováno. 203 (79 %) pacientů využívalo invazivní mechanickou ventilaci průměrně po dobu 18 dnů (IQR 9–28), 170 (66 %) pacientům byly podávány vazopresory a 79 (31 %) pacientů prošlo substituční renální terapií. Střední doba zhoršení symptomů po hospitalizaci byla 3 dny (IQR 1–6). Na základě Coxova modelu byly s úmrtností nezávisle spojeny tyto faktory: starší věk, chronické srdeční onemocnění, chronické plicní onemocnění, vyšší koncentrace interleukinu-6 a vyšší koncentrace D-dimeru.

Autoři docházejí na základě těchto zjištění k závěru, že kritický průběh onemocnění je u pacientů hospitalizovaných s nemocí COVID-19 v New Yorku běžný. Zdůrazňují také, že onemocnění je spojeno s častým využitím invazivní mechanické ventilace a vyznačuje se dysfunkcí mimoplicních orgánů a významnou nemocniční úmrtností.

Zdroj: Cummings et al., Epidemiology, clinical course, and outcomes of critically ill adults with COVID-19 in New York City: a prospective cohort study. Lancet. 2020, May 19;S0140-6736(20)31189-2. doi: 10.1016/S0140-6736(20)31189-2