Ztráta čichu – příčiny, diagnóza, léčba

Aktuální k 18. 6. 2020

Zpracovala Mgr. Martina Sittová, Ph.D. Cerebrovaskulární výzkumný tým FNUSA-ICRC

Dne 18. června 2020 publikoval přestižní časopis Americké medicínské společnosti (JAMA) odborný článek, který se věnuje anosmii. Anosmie (ztráta čichu) a hyposmie (snížená schopnost cítit) se označují jako dysfunkce čichu nebo schopnosti vnímání pachů.

Schopnost cítit je komplexním procesem, který zahrnuje nos a mozek. Když vzduch pronikne do nosu, molekuly pachu se navážou na receptory čichových nervů. Tyto nervy se nachází ve specializované výstelce horní části nosní dutiny zvané čichový epitel. Stimulace těchto nervů způsobuje jejich schopnost přenášet signál do mozku, kde se zpracovává na pach, který člověk dokáže rozpoznat a identifikovat.

Příčiny poruch čichu

Poruchy vnímání pachů jako je anosmie, postihuje v USA asi 15 lidi z tisíce a častěji se vyskytují ve vyšším věku. Některé běžné příčiny zahrnují sinonazální poruchy, jako jsou alergická rýma (senná rýma), nosní polypy, trauma hlavy a infekce, jako jsou virová onemocnění. Anosmie může být také vrozená (přítomná od narození), idiopatická (bez známé příčiny) nebo může souviset s demencí např. u Parkinsonovy anebo Alzheimerovy choroby. Byly také zaznamenány náhlé anosmie, někdy při absenci dalších příznaků jako jeden z markerů onemocnění COVID-19, což je infekce způsobená koronavirem SARS-CoV-2.

Diagnóza

Poruchy čichu se mohou objevit náhle, například po virové nemoci nebo traumatu, nebo postupně. Diagnóza začíná obvykle vlastním hlášením pacienta, ačkoli ne všichni pacienti, kteří mají měřitelnou dysfunkci čichu, si to uvědomují. K určení příčiny se může lékař zeptat na nedávná onemocnění nebo poranění hlavy a obličeje. Dále se může zeptat na to, kdy byla poprvé snížená schopnost čichu zaznamenána, a jestli existují i další příznaky. Vyšetření může zahrnovat nosní endoskopii pro hledání obstrukčních příčin, jako jsou polypy nebo otoky nebo zobrazování, jako je počítačová tomografie nebo magnetická rezonance. Pacient může být také požádán, aby provedl testy k identifikaci běžných pachů, aby se určila závažnost čichové dysfunkce. Vzhledem k tomu, že v diagnostických kritériích pro COVID-19 je zahrnuta dysfunkce čichu s akutním nástupem, může být pacient podroben testům na SARS-CoV-2 a lékaři by měli během vyšetření nosit osobní ochranné pomůcky.

Léčba

Léčba čichové dysfunkce závisí na příčině. Až dvě třetiny případů s virovým onemocněním se vyřeší samy. Během pandemie COVID-19 mohou být pacienti požádáni, aby se pro ochranu ostatních sami izolovali po dobu asi 2 týdnů nebo dokud nebyli testováni na SARS-CoV-2. Případy související s nosní obstrukcí (polypy, alergická rýma) vyžadují léčbu těchto základních příčin. Čichový trénink, který zahrnuje každodenní vystavení souboru běžných pachů, je další možností léčby. Aktuálně probíhá další výzkum schopnosti regenerace poškozených čichových neuronů (nervových buněk) a role léků, které to podporují.

Schopnost cítit také přispívá ke kvalitě života člověka. Pokud máte pocit, že se vaše kvalita života snížila kvůli snížené schopnosti vnímat pachy, promluvte si s lékařem. Z důvodu bezpečnosti by lidé, kteří ztratili čich, měli používat požární a plynové hlásiče a neměli jíst potraviny po uplynutí doby trvanlivosti.

Zdroj: Huynh, P.P., Ishii, L.E. and Ishii, M. What is anosmia? JAMA, June 18, 2020 doi:10.1001/jama.2020.10966